Jak formální aliance ovlivňují podporu vojenských intervencí na globální úrovni? Důkazy z mezinárodního experimentu

V nově publikovaném recenzovaném článku „Allied Commitments and Public Support for Military Interventions: A Cross-National Experiment“ Marek Vranka z IKSŽ FSV UK s kolegy Michalem Smetanou a Ondřejem Rosendorfem zkoumají, zda formální alianční smlouvy zvyšují ochotu veřejnosti podporovat vojenské intervence a zda tento efekt přetrvává i mimo západní svět.

Studie, která je volně dostupná v odborném magazínu Research & Politics, využila experiment s krátkými fiktivními scenáři. Výzkumníci náhodně přiřadili účastníky a účastnice k jedné z verzí scénáře popisujícího ozbrojenou agresi proti nejmenované zemi. U každé z verzí výzkumníci náhodně výzkumníci manipulovali čtyři informace:

• zda měla napadená země vojenskou alianci se zemí účastníka či účastnice,
• zda byla napadená země demokracií,
• zda měla země účastníka či účastnice v rámci konfliktu vysoké bezpečnostní a ekonomické zájmy,
• a zda by intervence byla nákladná.

Po přečtení scénáře uvedli účastníci a účastnice míru své podpory vůči vyslání vlastní armády k zastavení invaze.

Na základě tohoto dotazníkového experimentu, realizovaného na národně reprezentativních vzorcích v šesti zemích (Spojené státy, Spojené království, Rusko, Čína, Indie a Brazílie), studie přináší první experimentální důkaz, že formální alianční závazky globálně ovlivňují veřejnou podporu vojenských intervencí. Tento efekt je relativně slabší v nezápadních zemích a zemích mimo NATO. Jinými slovy, občané a občanky členských států NATO jsou při utváření postojů k vojenským intervencím více ovlivněni aliančními závazky než lidé z nezápadních zemí.

„Jedním z možných důvodů může být ale skutečnost, že obyvatelé Číny nebo Indie jsou v průměru výrazně ochotnější vojenskou intervenci podpořit – bez ohledu na existenci vojenské aliance mezi jejich a napadenou zemí,“ doplňuje Marek Vranka.

Zajímavé je rovněž srovnání aktuálních výsledků s výsledky starších výzkumu na účastnících a účastnicích ze Spojených států. Ačkoliv aliance pořád zvyšuje podporu vojenské pomoci napadené země, její efekt byl v minulosti výrazně silnější a to zejména u voličů a voliček Republikánů. Tato změna tak může odrážet nedávné změny v přístupu zejména této části obyvatel USA k NATO. 

Studie vznikla v rámci výzkumného projektu MICROCODE podpořeného ERC grantem pod vedením Michala Smetany.

Článek převzat z webu Peace Research Center Prague.