Jak sociální sítě zobrazují migranty a migrantky: studie ukazuje roli genderových stereotypů

Mimořádný profesor Univerzity Karlovy Nico Carpentier, docentka Vaia Doudaki a doktor Miloš Hroch z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK jsou spoluautory nedávno publikovaného článku v časopise European Journal of Cultural Studies, který se zaměřuje na intersekcionální diskurzy migrace a genderu v prostředí sociálních médií ve třech evropských zemích – Belgii, Řecku a Itálii. 

Studie analyzuje, jak lidé na sociálních sítích vykreslují migranty a migrantky a identifikuje střet dvou hlavních typů diskurzu. První z přístupů je inkluzivní diskurz, který podporuje integraci migrujících osob a zdůrazňuje hodnoty empatie, solidarity, péče a rovnosti. Studie však upozorňuje, že se tento diskurz v mnoha případech nevyhýbá reprodukci tradičních stereotypů. Aby byli migranti a migrantky přijímáni, veřejnost na sociálních sítích je často zobrazuje podle tradičních genderových rolí – například muže vykresluje jako pracovité živitele rodiny. 

Na opačné straně stojí exkluzivní diskurz, který ospravedlňuje vyloučení migrantů a migrantek ze společnosti. Tento pohled cíleně zdůrazňuje jejich „jinakost“ a vykresluje je jako odlišné, přičemž i v této rétorice hraje gender klíčovou roli. Migranty lidé často zobrazují jako hrozbu – ať už jako kriminálníky, náboženské fanatiky nebo nebezpečí pro místní ženy. Migrantky, například těhotné ženy či matky s dětmi, jsou naopak většinově prezentovány jako zranitelné osoby a vnímány především jako sociální a ekonomická zátěž hostitelského státu. 

„Gender zůstává v 21. století velmi relevantní, neměli bychom jej však zkoumat izolovaně. Gender se protíná s dalšími identitami, včetně etnicity. To ukazuje, že boj proti sexismu je často zároveň bojem proti rasismu,“ vysvětluje Nico Carpentier. 

Autoři zároveň upozorňují, že sociální sítě představují důležitý prostor, kde se tyto významy a interpretace střetávají a vyjednávají. „Tento výzkum ukazuje, že ve třech velmi odlišných evropských zemích jsou sociální sítě arénami politických sporů o migraci. Gender v nich není neutrální, ale stává se součástí těchto konfliktů,“ dodává Carpentier. 

Celý článek je dostupný v režimu Open Access.