Nová studie Lenky Vochocové mapuje postavení solutions journalism v českých médiích

Nová studie Lenky Vochocové z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK zkoumá, jak čeští novináři a novinářky přemýšlejí o tzv. solutions journalism, tedy žurnalistice zaměřené na řešení, v kontextu nedávných společenských a ekonomických krizí. Studie s názvem „Good News is No News, Despite the Crisis“ vyšla v odborném časopise Journalism Practice.

Výzkumníci a výzkumnice dlouhodobě upozorňují na potřebu redefinovat roli žurnalistiky ve společnosti, včetně jejích profesních postupů. Tradiční důraz na konflikty a negativní události totiž může prohlubovat společenské napětí namísto podpory spolupráce a hledání konstruktivních řešení krizí či sporů. Zastánci a zastánkyně konstruktivních přístupů v žurnalistice – mezi které patří právě solutions journalism – proto argumentují, že krizové situace ukazují důležitost reportování zaměřeného na možné způsoby řešení problémů. Výzkumy navíc naznačují, že zprávy orientované na řešení mohou mít pozitivní psychologický dopad na publikum, jelikož mu dodávají naději.

Lenka Vochocová se ve své studii ptá, zda rychlé střídání krizí v posledních letech přimělo české novináře, novinářky a média využívat konstruktivnější formy zpravodajství. Výzkum vychází z hloubkových rozhovorů s novináři a novinářkami, kteří mají se solutions journalism osobní zkušenost, a sleduje, jak tento přístup vnímají a jaké překážky jeho rozvoji brání. Studie se zaměřuje nejen na velké společenské krize, jako byla pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině, ale také na dlouhodobé problémy českých médií, zejména jejich ekonomickou situaci a pracovní podmínky v redakcích.

Doplňková aktivita

Z rozhovorů vyplývá, že prosazování žurnalistiky zaměřené na řešení není v českém mediálním prostředí jednoduché. Redakce čelí silnému tlaku na rychlost produkce i logice takzvané „klikací ekonomiky“, která zvýhodňuje konfliktní a dramatické zprávy. Tvorba článků zaměřených na řešení je přitom časově i produkčně náročnější a podle respondentů a respondentek často nepřináší tak vysokou čtenost jako tradiční zpravodajství. Solutions journalism proto zatím zůstává spíše doplňkovou aktivitou, kterou častěji rozvíjejí menší nebo nezisková média.

V době krizí se navíc podmínky dále komplikují. „Respondenti a respondentky souhlasí, že konstruktivní přístup během krizí může pomáhat publiku unavenému z negativních zpráv, podporovat důvěryhodnost médií a tím pádem částečně přispívat k řešení krize žurnalistiky. V praxi ovšem podle nich krize fungují opačně – místo podpory konstruktivního přístupu ještě více zatěžují redakce,“ vysvětluje Vochocová. Krizové události podle dotázaných totiž pohlcují omezené kapacity médií, protože prioritou se stává právě krizové zpravodajství. Hlavní překážky tak představují nedostatek času, financí a personálních zdrojů i vysoké tempo novinářské práce. Studie tím potvrzuje závěry předchozích výzkumů, podle kterých omezené redakční kapacity brání širšímu rozvoji solutions journalism.

Z odpovědí dotazovaných novinářů a novinářek zároveň vyplývá, že zásadní roli při zavádění solutions journalism hraje i podpora vedení redakcí. Pokud editoři a editorky vnímají tento přístup jako znak kvality a profesní prestiže, výrazně to usnadňuje jeho praktické uplatnění. Právě prestiž podle nich může fungovat jako důležitý argument pro podporu konstruktivní žurnalistiky navzdory její nižší ekonomické efektivitě, která redakce často odrazuje.

Větší smysl

Studie však přináší i pozitivnější zjištění. Pro novináře a novinářky, kteří se solutions journalism věnují, představuje tento přístup způsob, jak si udržet motivaci a hledat v novinářské práci větší smysl. „Výpovědi respondentů a respondentek navíc ukazují, že konstruktivní a společensky přínosné vyprávění často využívají intuitivně, i když neznají samotný pojem nebo přesná pravidla solutions journalism. To naznačuje, že důležitější než nové koncepty a terminologie může být dlouhodobé prosazování společensky odpovědné žurnalistiky,“ říká Vochocová.

Na závěr dodává, že pokud má solutions journalism v postsocialistických zemích uspět a přispět k obnově důvěry veřejnosti v média, bude potřeba zaměřit se nejen na novinářské hodnoty, ale také na změnu ekonomických a organizačních podmínek, v nichž novináři a novinářky pracují.

Studie je dostupná online v režimu Open Access.