Vyšlo nové číslo časopisu Mediální studia. Jakými příspěvky se zapojil IKSŽ?

V červenci 2026 vyšlo nové číslo časopisu Mediální studia. Vědci a vědkyně z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky se do něj zapojili hned několika příspěvky.

Komunikace ministerstev

Marcela Konrádová, Anna Shavit, Jan Křovák a Barbora Štěpánová zkoumali rozdíly a podobnosti v komunikaci mezi českými ministerstvy jako institucemi a jejich příslušnými ministry na platformě X (dříve Twitter). Výzkum se zaměřuje na aktivitu čtyř významných ministerstev – Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj – během září 2024, kdy Česko poznamenaly katastrofální povodně, sporný návrh státního rozpočtu na rok 2025 a krajské a senátní volby.

Zatímco předchozí výzkumy často předpokládají, že digitální politická komunikace je stále více ovlivňována personalizací a politizací, výsledky této analýzy ukazují odlišný obraz. Ukazuje se, že ani volební období, ani jiné politicky významné události automaticky nevedou k větší míře personalizace nebo stranicky zaměřené komunikace. Způsob, jakým vládní aktéři komunikují na sociálních sítích, je stále do značné míry ovlivněn pravidly a očekáváními spojenými s jejich institucionální rolí.

Zjištění dále do značné míry potvrzují apolitický charakter institucionální komunikace ministerstev, zároveň však ukazují, že ani ministerstva, ani ministři plně nevyužívají potenciál platformy X v současné, tedy vysoce digitalizované, fázi politické komunikace.

Proměna české žurnalistiky

Zajímavý pohled na proměnu české žurnalistiky přináší nový výzkum z projektu Worlds of Journalism Study, za kterým stojí Alice Němcová Tejkalová, Sandra Lábová, Barbora Součková a Anna Hrbáčková.

Dobrou zprávou je, že se žurnalistika v České republice postupně stává oborem, ve kterém lidé setrvávají výraznou část pracovní kariéry. České novinářky a novináři si také zachovávají vysokou míru autonomie ve volbě témat, která budou zpracovávat, i ve volbě aspektů, které zdůrazní.

Ovšem růst platových podmínek nepokrývá tempo rostoucích životních nákladů, tudíž čím dál víc novinářů a novinářek při své práci vykonává ještě nějakou další. Velká část novinářské populace také čelí negativním projevům publika, a to nadávkám, nejrůznějším formám ponižování, v menším množství případů výhrůžkám, nátlaku nebo dokonce fyzickému násilí. V české novinařině také přetrvávají genderové nerovnosti, především v oblasti kariérního postupu, finančního ohodnocení a míry vnímané autonomie. Novinářky a novináři v regionálních, a zejména lokálních médiích, pak pracují v méně stabilních a ekonomicky problematičtějších podmínkách než jejich kolegové a kolegyně v celostátních redakcích.

Televizní zábava a humor 

Naše doktorandka Sadia Zamir v rozhovoru s profesorkou Nelly Quemener ze Sorbonny přináší zajímavý pohled na to, jak televizní zábava a humor odrážejí politické a ideologické napětí v dnešním světě.

Komedie dnes podle Quemener funguje jako dvousečná zbraň. Zatímco dříve pomáhala emancipaci menšin, dnes kontroverzní vtipy často posilují krajně pravicové ideologie a přinášejí pocit úlevy polarizovanému publiku. Quemener však stále vidí naději v tzv. underground power – neviditelných formách solidarity a odporu, které dominantní struktury moci nedokážou nikdy zcela umlčet.

Obrana pobaltských států

Článek našeho doktoranda Jakuba Saláta recenzuje knihu Democratic Resilience in the Baltics, která zkoumá, jak se pobaltské státy brání ruským informačním a subverzivním operacím.

Nejpřesvědčivější kapitoly podle autora ukazují, že odolnost v informačním prostoru nevzniká pouze řízením komunikace, ale především vytvářením širších společenských a politických podmínek, které činí demokratickou komunikaci důvěryhodnou. Autoři knihy ukazují, jak mohou i menší státy aktivně čelit různým hrozbám prostřednictvím posilování společenské odolnosti.

Celé číslo je volně dostupné online.

Mediální studia / Media Studies 1/2026 byly finančně podpořeny Ministerstvem kultury ČR and Fakultou sociálních věd UK.