Projekt disertační práce

Projekt disertační práce

Projekt disertační práce představuje výzkumnou oblast, jíž se uchazeč chce v případě svého přijetí do doktorského studia zabývat. Na základě projektu určuje oborová rada školitele přijatých uchazečů. V případě přijetí také projekt slouží jako základ pro vypracování individuálního studijního plánu doktoranda.

Uchazeči se mohou hlásit i se svými vlastními projekty, které jsou odlišné od poptávaných témat. Je však zapotřebí je prodiskutovat s potenciálním školitelem/školitelkou. Uchazeči by se měli také ujistit, že v případě úspěchu u příjímacích zkoušek budou školitelem/školitelkou vedeni. Uchazeč by měl mít na mysli, že se téma musí shodovat s výzkumným zaměřením institutu.

  • V motivačním dopise prosím uveďte zájem o konkrétní doktorský projekt a jeho podrobnější rozpracování.
  • V případě doplňujících dotazů se prosím obraťte na Centrum doktorských studií cds.iksz@fsv.cuni.cz.
  • Dotazy týkající se konkrétních doktorských projektů směřujte přímo na příslušného školitele.
  • Kompletní informace včetně odkazu na online přihlášku naleznete zde.
  • Šablona pro projekt disertační práce ke stažení.

PROJEKTY DOKTORSKÉHO STUDIA PRO ROK 2022

Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze hledá kandidáty pro následující projekty doktorského studia v rámci českojazyčného doktorského programu Mediální studia (každý projekt bude podpořen stipendiem):

  • Sociální (patologické) jevy jako téma dokumentárního filmu a možné role filmu v jejich prevenci 

Pro dokumentární film je mapování sociální reality jedna z nejpřirozenějších rolí. Zpřítomňováním jevů vstupuje do veřejného prostoru a může vyvolat i celospolečenskou diskusi. Efekt představování různých sociálních (i patologických) jevů a situací může mít jak návodný tak preventiví charakter - často je právě takový snímek využíván také jako nástroj prevence (Člověk v tísni, Jeden svět na školách apod.). Tématem práce by mělo být zkoumání jednak faktu, jak se dnes s těmito tématy pracuje z hlediska zadavatelů a autorů (kdo vlastně zadavatelé jsou a jaké mají cíle) a dále by šlo o analýzu možného účinku dokumentárního zobrazování na publikum, resp. zda dokument dokáže ovlivnit samotný výskyt nebo podobu zobrazovaného jevu. V rámci návrhu doktorského projektu se předpokládá návrh konkrétního rámce zkoumání, sociálního jevu, a metodologie zaměřené na analýzu obsahů a na detekci jejich účinků.  

Navrhovaný školitel: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D., martin.stoll@fsv.cuni.cz

  • ​​Média a ženská otázka po roce 2010 do současnosti.

Práce by měla navázat na moji docentskou práci s názvem Česká média a feminismus, která byla obhájena na FSV UK. Doktorand nebo doktorandka by měl/a zpracovat situaci ve vybraných českých médiích (ať už se vývoj zastavil, nebo pokračoval). Práce by měla obsahovat analýzu současného stavu, mezi hypotézy by patřila např. ta, zda pod vlivem genderových studií (Praha, Brno) došlo k posunu na vedoucích postech v médiích. Jádro disertace by bylo založeno na recepci vybraných médií zkoumaného období, jejich analýze a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. V Americe existuje index, kterému se říká „she-index“, má měřit rovnost přístupu k mužům a ženám ve firmách, ale vlastně jen ukazuje, kolik procent žen je v představenstvu nebo ve vyšším managementu. Jedním z úkolu studie by bylo zjistit, jak se ženy v médiích vnímají (cítí). Neměřit jen podíl žen – tedy aby se k mužům a ženám přistupovalo stejně, nezaměřit se jen na formální čísla – tedy že žena v představenstvu médií nebo v pozici šéfredaktora znamená, že se ženy automaticky cítí lépe. Navíc média mají dojem, že tím splnila svůj úkol. Redaktorka v médiích je i veřejná postava, tedy slouží jako vzor. Proto je podle mne taková studie důležitá.

Navrhovaná školitelka: doc. PhDr. Barbora Osvaldová, barbora.osvaldova@fsv.cuni.cz 

  • Mediální konstrukce hrozeb ve zpravodajství o pandemii covid-19

Projekt vychází z předpokladu, že zpravodajská média hrají významnou roli v procesech politické instrumentalizace hrozeb. Projekt by měl být zaměřen na zkoumání projevů sekuritizace a způsobů komunikace rizik ve zpravodajství o pandemii onemocnění covid-19. Pozornost může být soustředěna na aspekty zpravodajství, které konstruují covid-19 jako bezpečnostní problém a napomáhají (de)legitimizovat jednání politických aktérů. Teoreticky by projekt měl vycházet z (jedné či kombinace více) oblastí: teorie sekuritizace (tzv. kodaňská škola), teorie morálních panik, mediální konstrukce hrozeb, koncept nastolování agendy, budování mediální agendy či teorie rámcování. Výzkum bude proveden pomocí obsahové analýzy a výzkumná strategie by měla kombinovat kvantitativní a kvalitativní analytické metody.

Navrhovaný školitel: PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D., email: vlastimil.necas@fsv.cuni.cz 

  • Vývoj a perspektivy mediálních jazyků

Ph.D. projekt je zaměřen na podoby a proměny vyjadřování ve sféře mediální a marketingové komunikace. Téma může být syntetizováno v déledobější diachronní perspektivě, zpracováno jako konkrétní case study či komparací více případů nebo zaměřeno na určité definované jevy (např. deformalizace, kolokvializace, ale naopak i specializace veřejného a mediálního vyjadřování). Možné je i srovnávání tuzemské situace s evropskými (světovými) trendy v užívání jazyka v médiích, resp. marketingu. Metodologie kombinuje přístupy jazykovědné, pragmalingvistické, diskurzivní a mediálněteoretické.

Navrhovaná školitelka: PhDr. Tereza Klabíková Rábová, Ph.D., tereza.rabova@fsv.cuni.cz 

  • Fotografie a vytváření obrazu druhého

Téma se zaměřuje na výzkum specifických prostředků, pomocí kterých technické obrazy – a zvláštně fotografie – vytvářejí obraz toho druhého (the other). Metodologicky jde především o kvalitativní výzkum (i když kvantitativně-kvalitativní přístup není vyloučen), analyzující zobrazení druhého jako nepřítele – například ve válečném konfliktu nebo jako kulturního či etnického nepřítele. Lze se soustředit i na genderové stereotypy. Výzkum je zaměřen především na čistě vizuální (tematické, estetické, formální) prostředky konstrukce toho druhého – tedy jaké formální aspekty bývají používány k vytvoření obrazu druhého. Projekt se může soustředit jak na historickou fotografii, tak na současnou fotografii nebo na historickou komparaci.

Navrhovaný školitel: doc. Robert Silverio, Ph.D., robert.silverio@fsv.cuni.cz

  • ​​Kompozice fotografie jako narativní a kognitivní konstrukt  

Téma analyzuje kompozici ve fotožurnalistické fotografii či obecněji ve fotografickém obraze ve smyslu narativního prvku s kognitivním přesahem. Fotografie jako statický, časově ohraničený obraz slouží k vyprávění příběhů v čase. Výzkum akcentuje to, jak fotografie skrze kompozici vytvářejí narativní funkce a povědomí o světě. Analyzovány jsou kognitivní možnosti této narace a potenciální kognitivní zkreslení, případně podobnosti a odlišnosti s kompozicí pre-technických obrazů. Předpokládá se výzkum vytváření rámců, do kterých je fotografie zasazována. Projekt umožňuje výzkum dalších formálních prvků, které se na naraci spolupodílejí. Projekt nabízí značnou šíři metodologických přístupů:  synchronní či diachronní analýza, kvalitativní či kvalitativně-kvantitativní přístup, post-strukturalistická analýza, série případových studií či kombinace uvedeného.