IKSŽ v tištěných médiích

Markéta Zezulková pro Deník a deník.cz

Tištěný Deník a jeho internetová mutace Deník.cz napsal v článku s titulkem "Je multikulturalismus mrtvý? Vědci chtějí zjistit, co si myslí děti" o projektu, jehož vedoucí je Markéta Zezulková z Katedry mediálních studií. Projekt financovaný Technologickou agenturou ČR potrvá tři roky a chce rozkrýt multikulturní a mediální zkušenosti i postoje českých dětí.

Ulrike Notarp mluvila o svém výzkumu v rozhovoru pro časopis Respekt

Kulturoložka Ulrike Notarp z Katedry mediálních studií sbírala dva roky seznamovací inzeráty v Česku, Polsku a Německu. Zkoumala, jakého partnera a partnerku lidé na seznamkách hledají a jak se tyto sny v jednotlivých zemích liší. Letos na jaře vyjdou výsledky analýzy knižně. Na toto téma poskytla rozhovor pro časopis Respekt, který vyšel 30. prosince 2017. Vedla jej doktorandka IKSŽ Lucie Römer.

Barbora Osvaldová napsala dva články do rubriky Femme fatale časopisu Reflex

Barbora Osvaldová napsala v loňském roce dva články do časopisu Reflex: jeden o šlechtičně Sidonii Nádherné, druhý o Marthě Ellis Gellhornové, první válečné reportérce. Oba články vyšly v rubrice Femme fatale. 

Lenka Vochocová přispěla do časopisu A2

Lenka Vochocová do březnového čísla časopisu A2 napsala text o mediální konstrukci sexuálního násilí v Česku. Článek, který vycházel z výzkumu genderově podmíněného násilí, vyšel v tištěné i on-line verzi pod titulkem Obhajoba mocných mužů. Jak se píše a hovoří o sexuálním násilí v českých celoplošných médiích? Podrobný výzkum ukazuje, že místní novináři a novinářky mají značné rezervy. Sexuální násilí stereotypizují a bagatelizují, nadržují „mocným mužům“ a odsouvají ho jako problém „těch druhých“, kteří se kulturně, sociálně nebo zdravotně vymykají normám.

Denisa Hejlová pro MF DNES, Euro a Lidové noviny

Denisa Hejlová z Katedry marketingové komunikace a PR v prosinci 2016 napsala komentář ke studii marketingového výzkumu skupiny Ogilvy, která se tázala marketingových profesionálů na regulaci a etiku reklamy zacílené na děti. O tomto tématu hovořila také pro Mladou Frontu DNES. Etice reklamy se Denisa Hejlová věnovala v prosinci také v časopise Euro, kdy farmaceutická společnost použila nepřiměřeného motivu strachu v reklamě na dětské očkování. Ve větší míře také spolupracovala s redaktorkou Kateřinou Surmanovou z Lidových novinkterá 6. listopadu na titulní straně Lidových novin otevřela investigativní kauzu pravděpodobného zneužití veřejných prostředků v případě státní marketingové kampaně Ryba domácí. 

Barbora Osvaldová odpovídá v anketě časopisu Reflex

březnovém čísle (2017) časopisu Reflex Barbora Osvaldová odpovídala v anketě:

V poslední době se zpravodajství a publicistika České televize ocitá pod velkým tlakem. Je oprávněný? Máte i vy vůči nim výhrady?

Mám často výhrady ke skladbě zpravodajství ČT, protože očekávám, že opravdu důležité věci budou na začátku zpráv a některé informace podle mne patří do krajského zpravodajství. Někdy dokonce na televizi křičím. Nicméně moje námitky vyplývají z profese a například Jakub Szántó, Martin Řezníček a Barbora Šámalová jsou velmi dobří zahraniční zpravodajové. A přes všechny výhrady k různým prohřeškům, které vidím - televize nemá být pod tlakem politiků. Doufám, že televizní rada pochopí svou úlohu a tlaky odmítne.

V čem se podle vás změnila celá Česká televize pod vedením generálního ředitele Petra Dvořáka?

Určitě se víc vrátila k tomu, jak by veřejnoprávní televize měla vypadat. Mám na mysli především pořady jako Horizont a některé pořady na ČT24, programy o historii, které dělá Vladimír Kučera. Nevím ovšem, jak diváka navnadit, aby se díval na takové pořady a ne na stoosmkrát opakované veselosti s M. Donutilem nebo resuscitovaná veledíla z doby normalizace. Ono to hodně svádí. Večer je člověk unavený a jakékoli pohyblivé obrázky mu stačí. Nechci vypadat jako intelektuál, který vyhledává jen naučná díla, večer také potřebuju vypnout, ale české seriály sledovat nedokážu.