ERASMUS FAQ

(aktualizace 12. 2. 2024)

Mohu se hlásit?

Studijního pobytu Erasmus se mohou účastnit všichni studenti v každé úrovni svého vysokoškolského studia (Bc., Mgr., PhD.). Na každou úroveň mohou vyjet maximálně na 12 měsíců (tj. rok na bakaláři, další rok na magistru a případně ještě jeden rok na doktorandském studiu). Nelze tedy vyjet v rámci bakaláře, pokud už jste na bakaláři svých 12 měsíců vyčerpali, a to buď na studijní pobyt, nebo na pracovní stáž; totéž pro magistry a doktorandy. Nelze vyjet během prvního ročníku bakaláře, to ale není relevantní, protože prváci stejně nestihnou vyjet dříve než ve druhém ročníku. Nelze vyjet na méně než tři měsíce. Nelze vyjet v době přerušeného studia: po celou dobu studijního pobytu v zahraničí musíte být studenty oboru, přes který vyjíždíte. Je možné se přihlásit na konci bakaláře a vyjet na začátku navazujícího magistra, během celého pobytu je ale třeba mít status studenta a je třeba tento plán uvést do přihlášky

Jsem student kombinovaného / distančníhoho studia – mohu se hlásit? A platí pro mě stejné podmínky?

Ano, hlásit se mohou všichni studenti.  Na výjezdu samozřejmě nebudete studovat „kombinovaně“, ale budete se účastnit běžné prezenční výuky.

Kdy se mohu hlásit?

Výzva k podávání přihlášek se zveřejňuje koncem ledna. Odevzdávání přihlášek probíhá elektronicky v druhé polovině února a počátkem března se odevzdané přihlášky hodnotí na institutech. Následně nominace zpracovává OZS. Finální výsledky jsou obvykle počátkem dubna.

Konkrétní termíny v roce 2024 (viz vyhláška OZS)
8. 2. 2024 – otevření centrální počítačové aplikace, zahájení výběrového řízení
22. 2. 2024 ve 16:00 - termín elektronického odevzdání přihlášek v systému a ostatních materiálů uchazečů na email institutů (příp. na OZS pro celofakultní smlouvy), viz níže. Uzavření webové aplikace pro studenty FSV
23. 2. - 5. 3. 2024 – výběrové řízení na institutech a OZS
5. 3. 2024 – zaslání protokolů s vybranými studenty z jednotlivých institutů na OZS
duben 2024 – oznámení finálních výsledků (každý student zjistí výsledek ve své elektronické přihlášce, kde mu bude v případě úspěchu změněn stav přihlášky na „NOMINOVÁN“; pokud se to tam neobjeví, nominován nebyl).

Kolik mohu podat přihlášek a na co?

Je možné podat maximálně tři přihlášky, a to jednak na smlouvy IKSŽ, dále na celofakultní smlouvy FSV a také případně na smlouvy ostatních institutů FSV (spíše výjimečně). Aktuální přehled uzavřených dohod je na stránkách Oddělení zahraničních styků (OZS) FSV UK, kde jsou také podrobné instrukce, jak přihlášky podávat.

Jak je to s certifikáty jazykových znalostí? Co když žádný nemám?

Součástí přihlášky na Erasmus přes IKSŽ je i certifikát nebo doklad o znalosti cizího jazyka. Typicky něco jako TOEFL nebo Cambridge Certificate příslušné úrovně pro angličtinu, Goethe Zertifikat atd. pro němčinu, DELF/DALF pro francouzštinu nebo DELE pro španělštinu. Pro účely výběrového řízení na IKSŽ je ale možné přiložit i jiné doklady prokazující znalost cizího jazyka, např. kopii maturitního vysvědčení, potvrzení o jazykové úrovni od vyučujícího z FSV (viz níže) eventuálně výpis předmětů z předchozího studia, ze kterého vyplývá absolvování předmětů v cizím jazyce, případně nějaký jiný dokument, který máte a který nějak dosvědčuje vaše jazykové znalosti.

POZOR! Po případné nominaci budete následně komunikovat s partnerskou univerzitou, která občas nějaký konkrétní jazykový certifikát požaduje. Většinou sice stačí nespecifikovaná znalost jazyka na úrovni B2 nebo C1 a certifikát není třeba partnerské univerzitě předkládat, ALE v několika případech se stalo, že partnerská univerzita odmítla již nominované studenty právě kvůli chybějícímu certifikátu. Je proto si třeba dopředu zjistit na webu partnerské univerzity (nebo mailem na jejich International Office), jaké mají na přijíždějící studenty Erasmu požadavky, respektive v jakém jazyce tam probíhá výuka jednotlivých předmětů. To, že je student nominován ve výběrovém řízení IKSŽ, automaticky nezaručuje přijetí partnerskou univerzitou.

Pokud jste rodilí mluvčí nebo jste v daném jazyce v minulosti absolvovali např. střední školu nebo vysokoškolské studium, certifikát nebo potvrzení není třeba, ale je dobré to explicitně v přihlášce uvést.

V tabulce partnerských univerzit jsou často uvedeny dva nebo i tři jazyky. Pokud je např. do Chorvatska uvedena angličtina a chorvatština, neznamená to, že skutečně musíte umět chorvatsky nebo na to mít dokonce nějaký certifikát. Jde o to, že univerzita nabízí kurzy v obou těchto jazycích. Na UK také zahraniční studenti studují především v angličtině, i když v té tabulce je uvedená angličtina a čeština. Obecně platí, že v Německu se často neobejdete bez němčiny, ve Francii bez francouzštiny a ve Španělsku bez španělštiny. Pokud nemá partnerská univerzita nikde explicitně uvedené kurzy v angličtině, pravděpodobně se výuka skutečně odehrává v domácím jazyce.

Jak získat potvrzení o znalosti jazyka na FSV?

„Při výjezdu na zahraniční stáž student může požádat o vystavení potvrzení o jazykové úrovni pouze na základě absolvovaného jazykového kurzu na FSV či jeho písemně doloženého ekvivalentu na jiné vysoké škole (v tom případě může vyučující, který potvrzení vystavuje, vyžadovat přezkoušení). Potvrzení vystavuje vyučující, který vyučuje jazyk pro daný studijní obor. Toto potvrzení nelze zaměňovat za jazykový certifikát.“ Zdroj.

Vyučující cizích jazyků bývají před termínem na Erasmus zahlceni žádostmi o posouzení jazykových schopností, a to často i od studentů, které nevyučovali. Nejlepší je proto starat se o potvrzení v dostatečném předstihu a žádat o něj vyučujícího, jehož výuku student absolvoval.

Toto potvrzení slouží pro výběrové řízení v rámci FSV a nedá se jím nahradit např. TOEFL, pokud ho partnerská univerzita požaduje.

Chci do Francie, musím umět francouzsky? Chci do Finska, musím umět finsky?

V první řadě záleží na tom, v jakém jazyce budete na zahraniční univerzitě studovat. Na některých francouzských univerzitách je možné studovat v angličtině, na jiných je výuka pouze ve francouzštině. Podobná situace je ve Španělsku a v Německu. Je důležité si již před podáním přihlášky zjistit, v jakém jazyce jsou na dané univerzitě předměty, o které máte zájem, a zda na to máte dostatečné jazykové vybavení. V zemích, kde se nemluví světovým jazykem (německy, francouzsky, španělsky) obvykle mají předměty v angličtině pro zahraniční studenty, ale nemusí tomu tak být vždy, respektive jejich nabídka může být omezená. Další faktor je univerzitní i jiná administrativa. Pokud například chcete do Švédska, chcete studovat v angličtině, ale domluvíte se i švédsky, je to podstatný bonus. Obecně platí, že u zájemců o studium v Německu a Rakousku nás bude zajímat stav jejich němčiny, ve Francii francouzštiny, ve Španělsku španělštiny. U všech samozřejmě také angličtina. Motivační dopis v příslušném jazyce vypovídá o schopnosti studenta zvládnout nejen studium, ale i prosté přežití v dané zemi.

O které univerzity je největší zájem?

Aktuálně má IKSŽ kolem sedmdesáti smluv se studentskou mobilitou. Zájem o jednotlivé partnerské univerzity IKSŽ ve výběrových řízení najdete v přehledech pro léta 2023, 2022, 2021 a 2020.

Jsou nějaké nové partnerské univerzity?

Novými partnerskými univerzitami, na které bude v roce 2023 možné vyjet poprvé, jsou rumunská University Babes-Bolyai (Cluj-Napoca), italská ILUM University (Miláno) a irská Dublin City University.

Můžu vyjet na celý rok nebo jenom na semestr?

Většina smluv IKSŽ je uzavřená na jeden semestr. Studenti se nemohou hlásit na delší dobu, než na jakou je uzavřená smlouva. V případě, že smlouva je na celý akademický rok (tedy 8-12 měsíců), je možné se hlásit na celý rok. Pokud student vyjede na podzimní semestr, je možné požádat o prodloužení na jarní semestr, záleží ovšem na partnerské univerzitě, souhlasu garanta a dostupných zdrojích na stipendia, často to možné je. Prodloužit z jara do podzimu následujícího akademického roku možné není, ale můžete se přihlásit do dvou výběrek v posobě následujících letech. Není ale možné, aby se dva různé pobyty časově Erasmus překrývaly.

Jak probíhá hodnocení přihlášek na IKSŽ?

Od roku 2019 na IKSŽ neprobíhají ústní pohovory před komisí a studenti jsou posuzováni pouze na základě odevzdaných přihlášek. Je proto třeba věnovat přihlášce a všem přiloženým dokumentům velkou péči. Ve vlastním zájmu uchazečů je uvést a zdůraznit všechny relevantní informace a přiložit kopie všech dokumentů, které mohou jejich přihlášku podpořit.

Členové komise (vyučující IKSŽ) hodnotí uchazeče z motivace, odborné připravenosti a jazykové úrovně. Bere se v úvahu průměr známek, angličtina a znalost jazyka dané země (francouzština, španělština, němčina), pokud by měla být výuka nebo její část v tomto jazyce. Pokud by měla být výuka např. ve Francii v angličtině, je znalost francouzštiny bonus. Uchazeči jsou seřazeni podle průměru získaných bodů a rozděleni podle svých preferencí a kapacity smluv. Přestože "zdroje jsou," nepřesvědčivé nebo nekompletní přihlášky vyřazujeme. 

Cílem je, aby (1) ti nejlepší se dostali tam, kam chtějí, a aby (2) dostalo šanci vyjet co nejvíce studentů, pokud přihláška naznačuje, že pro to mají předpoklady. Po skončení posuzování IKSŽ odešle své nominace na OZS a od tohoto okamžiku už se agenda Erasmu řeší na této úrovni – s výjimkou Learning agreementu a jeho případných změn, který se řeší s garanty jednotlivých oborů.

Hlásím se na smlouvu IKSŽ, celofakultní, nebo přes jiný institut FSV…

Členové IKSŽ vidí pouze přihlášky na smlouvy přes IKSŽ, a to jak studentů IKSŽ, tak i studentů z ostatních institutů FSV, kteří přes nějakou smlouvu IKSŽ chtějí vyjet. OZS a další instituty posuzují paralelně přihlášky na "svoje" smlouvy. Materiály k přihláškám je třeba odeslat tam, kde se budou posuzovat. Pokud student podává dvě přihlášky přes IKSŽ a jednu celofakultní přes OZS, bude posílat jeden email na erasmus.iksz@fsv.cuni.cz (IKSŽ) a jeden na outgoing@fsv.cuni.cz (OZS) Duplikáty stejných dokumentů (výpis známek, jazykový certifikát) apod. stačí pro výběrko na IKSŽ v jednom emailu jednou. Naopak motivační dopis je na každou univerzitu jiný a jeden "univerzální" motivační dopis není optimální strategie.

Kde získám informace o tom, co se dá na zahraniční univerzitě studovat?

Obvykle na stránkách dotyčné univerzity. Schopnost zjistit si relevantní informace o konkrétní možné náplni zahraničního studia je jednou z věcí, která se posuzuje při hodnocení přihlášky. Vyučující IKSŽ ani koordinátor Erasmu nesledují, co se na každé z několika desítek našich partnerských univerzit děje, jaké tam mají kurzy v jakých jazycích apod.

Jak se uznávají předměty a kredity?

Smyslem studia v zahraničí je mimo jiné příležitost studovat předměty, které domácí univerzita nenabízí. Právě proto je ale na druhou stranu ne vše možné uznat jako ekvivalent studia na IKSŽ. Konkrétní plánovanou náplň studia na partnerské univerzitě je proto třeba konzultovat s garantem nebo koordinátorem studijního programu:

Bakalář, všechny specializace: prof. Martin Štoll

Magistr, žurnalistika: doc. Barbora Osvaldová

Magistr, mediální studia, prezenční i distanční: prof. Martin Štoll

Magistr, strategická komunikace: před výjezdem a během něj dr. Marcela Konrádová, po výjezdu (uznávání předmětů) nejdřív dr. Konrádová (kontrola), následně garantka oboru doc. Denisa Hejlová (podpis)

Media and Area Studies (MARS): Mgr. Jan Miessler

Vzhledem k tomu, že ne vždy se podaří zapsat si a následně úspěšně absolvovat všechny plánované předměty přesně tak, jak jsou uvedené v Learning Agreementu, je třeba zůstat s garantem či koordinátorem v kontaktu a změny pokud možno včas řešit.

V Erasmovské aplikaci si podle pokynů OZS vytvoříte Studijní plán / Learning Agreement, kde do tabulky A vyplníte předměty, které plánujete studovat v zahraničí, a do tabulky B jejich ekvivalenty na IKSŽ, respektive "Zahraniční stáž" (viz příklad).

Vyplnit ekvivalenty jako "Zahraniční stáž" je jednodušší, nemusíte hledat podobné předměty na IKSŽ. Do SISu by Vám pak Studijní oddělení mělo vložit názvy předmětů absolvovaných v zahraničí a počet ECTS kreditů odpovídající tomu, kolik jich za předmět dává zahraniční univerzita (pokud zahraniční univeerzita nepoužívá systém ECTS, je třeba to přpočítat). Pokud budete chtít uznat zahraniční předmět jako ekvivalent předmětu na IKSŽ, je na posouzení garanta, zda předmět jako ekvivalent našeho předmětu uzná a na kolik kreditů to ohodnotí, respektive garant může požadovat, aby byly zahraniční předměty uznány jako předměty na IKSŽ.

Některé zahraničí univerzity mají kurzy např. za 7,5 ECTS kreditů, v takovém případě v tabulce B zaokrouhlete hodnotu kreditů na celé číslo dolů (A: 7,5 ECTS --> B: 7 ECTS), UK a SIS nejsou s půlkredity kompatibilní.

Po příjezdu obvykle zjistíte, že se na partnerské univerzitě budou vyučovat úplně jiné předměty, než máte ve schváleném Learning Agreementu, respektive zjistíte, že byste sami chtěli studovat něco jiného. Řeší se to přes změny studijního plánu / Changes to Learning Agreement, kde do tabulky C vyplníte kurzy ze zahraniční univerzity, které chcete přidat nebo zrušit, a do tabulky D opět jejich ekvivalenty nebo jednoduše "Zahraniční stáž" a necháte si to podepsat od koordinátora či garanta, který vám pošle podepsaný a naskenovaný dokument zpět.

Obecně: opravdu velmi neradi uznáváme dovezené předměty jako ekvivalenty našich povinných předmětů. Chceme, abyste si je absolvovali u nás v Praze. Naplánujte si proto studium tak, abyste si kvůli chybějícím povinným předmětům nemuseli prodlužovat studium.

Uznávání přivezených předmětů po příjezdu je ne zcela snadná procedura. Předměty absolvované v zahraničí je možné uznat jako ekvivalenty našich předmětů, ale aby se dala posoudit ekvivalence předmětu, nestačí jen název předmětu, ale je dobré dodat i jeho sylabus. Předměty, které souvisí s oborem, ale které na IKSŽ nemají ekvivalent, je možné uznat jako kredity. Je třeba počítat s tím, že předměty z partnerských univerzit s velkým počtem kreditů a/nebo nesouvisející se studijním programem nemusí garant uznat. Je proto důležité  takové předměty nejlépe s garantem nebo koordinátorem předem probrat, pokud je chcete uznat jako součást studia na IKSŽ. Samozřejmě je možné si v zahraničí rozšiřovat obzory studiem předmětů mimo obor, pokud to partnerská univerzita umožní, respektive pokud nabídka oborových předmětů není velká. Nejdůležitější je odstudovat toho v zahraničí dost na to, abyste nakonec měli potřebné kredity na průchod studiem.

Je možné během pobytu v zahraničí studovat předměty na IKSŽ „dálkově“?

Ne. Ve výjimečných případech je možné domluvit se s konkrétním vyučujícím a získat od něj výslovný souhlas, zpravidla to ale možné není. V každém případě je lepší mít možnost plně se soustředit na zahraniční studium.