Aktuální výzkumné projekty

Digitální a online média přetvářejí oblast občanské a politické participace, mimo jiné tím, že těm, jejichž politická práva jsou omezená, poskytují nové možnosti, jak být slyšet a účastnit se veřejného dění. Náš výzkum studuje komplexní a potenciálně rozporuplné role, které online média hrají v procesu sociální konstrukce dětí jako politických aktérů, ve vyjednávání aktivního zapojení dětí do politiky i přímo v jejich občanské angažovanosti. K dosažení cílů projektu směřují čtyři výzkumné fáze: (1) kvalitativní obsahové analýzy identifikující různé diskurzivní pozice online médií i veřejnosti týkající se aktivního občanství dětí, na které navazují (2) kvantitativní analýzy vyjadřující zastoupení klíčových charakteristik sledovaného diskurzu, (3) Q metodologie zkoumající postoj dětí k aktivnímu občanství a roli online médií v něm a (4) syntéza dat sloužící k porovnání postojů dětí a dospělých k aktivnímu občanskému zapojení dětí. Výstupem projektu tak bude nové a komplexní porozumění různým rolím, které online média hrají v zapojování dětí do občanského života i ve vylučování z něj.

Hlavní řešitelkou je Markéta Supa z IKSŽ FSV UK.

Projekt zkoumá recepci hnutí Black Lives Matter a Decolonize This Place a jejich českých verzí usilujících o proměnu iliberálního veřejného diskurzu v českém internetovém prostředí. Obě hnutí jsou svými tématy domácí veřejnosti známá. Problematice postavení afroamerických obyvatel a projevům dekolonizačních tendencí, např. formou odstraňování soch z veřejných prostranství v USA, se v českých médiích dostalo většího ohlasu. Projekt za prvé zkoumá komunikační strategie, pomocí nichž jsou tato hnutí apropriována zástupci české veřejnosti a komunikována v online prostředí. Za druhé analyzuje reakce českých internetových uživatelů na obsahy spjaté s těmito hnutími. Prostřednictvím výzkumu diskutovaných problémů, jakými jsou rasová diskriminace či policejní násilí, jsou zkoumány širší problémy specifické pro Českou republiku a oblast střední a východní Evropy. Mezi ně patří přehodnocení historických narativů, vzestup iliberalismu, polarizace konzervativně a emancipačně laděné části společnosti a aplikace postkoloniálního diskurzu v postsocialistických zemích.

Spolupráce IKSŽ s Ústavem pro soudobé dějiny. Hlavními řešitelkami jsou Andrea Průchová Hrůzova za ÚSD a Lenka Vochocová za IKSŽ FSV UK.

Projekt Digitální doba s lidskou tváří zvyšuje informovanost a povědomí o dopadu technologií na lidská práva nejen v novinářském světě a ve vzdělávacích institucích, ale i mezi širokou veřejností. Moderní technologie, včetně prvků umělé inteligence, a digitalizace ovlivňují čím dál více nejrůznější sféry našich životů. Pandemie COVID-19 využívání těchto nástrojů významně posílila. Ukázala ve velkém nejen jejich možnosti, ale také nežádoucí dopad na lidská práva občanů, hlavně zranitelných skupin (tzn. diskriminace seniorů, porušování práva na vzdělání atd.).Na naléhavé výzvy globální digitální éry musejí reagovat i média, která plní v demokratické společnosti zásadní roli. Měla by být zásadním aktérem v předvídání, analýze a reakci na porušování lidských práv v důsledku využití moderních technologií. Tato nutná dovednost ale kvůli absenci odpovídajícího vzdělávání novinářů na univerzitách i v médiích chybí, což má vzhledem k poslání žurnalistiky dopad i na veřejnost a informovanost občanů.

Více o projektu.

Cílem projektu je vyvinout teoreticko-metodologický rámec umožňující porozumět komplexnímu fungování herní produkce a herních průmyslů, jakož i jejich zakotvenosti v sociálních, kulturních a ekonomických kontextech. Tento rámec položí základ pro dlouhodobý empirický výzkum herní produkce. V průběhu projektu naše skupina nový rámec otestuje na případu českého herního průmyslu a popíše specifika herní produkce coby složky lokálního kreativního průmyslu. Projekt vyvrcholí žádostí o ERC grant analyzující herní průmysl coby nové paradigma kulturní produkce.

Více o projektu.

Cílem interdisciplinárního projektu s názvem „COVID-19 infodemie: AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku“ je snížit míru infodemie nejen ve vztahu k onemocnění COVID-19. V médiích dochází ke zkreslování informací (např. neadekvátní práce novinářů s daty, neadekvátní volba referenčních příkladů a srovnání, nedostatečná znalost lékařské terminologie apod.), kterým lze čelit nástroji novinářské a mediální etiky, resp. „žurnalistiky založené na důkazech“. Projekt využívá prvků umělé inteligence, propojení relevantních odborníků a zajištění dostupnosti výsledků odborné i laické veřejnosti prostřednictvím webové stránky INFOMORE.CZ.

Více o projektu.

Pandemie COVID-19 odhalila neschopnost státu efektivně, jednotně a strategicky komunikovat s veřejností za krizové situace. Projekt zlepší krizovou strategickou komunikaci státu prostřednictvím posílení připravenosti takovou komunikaci realizovat na základě analýzy komunikace státu za pandemie COVID-19. Ta se skládá ze zhodnocení připravenosti státu na krizovou strategickou komunikaci před studovanou krizí a ze studia procesů a výstupů realizace této komunikace. Na základě studovaného případu a zkušeností ze soukromé sféry projekt navrhne postupy budování a udržování připravenosti státu na krizovou strategickou komunikaci. Specifickým výsledkem bude metodika pro přípravu a realizaci komunikace prostřednictvím mediální skupiny Ústředního krizového štábu v rámci celé šíře krizových situací.

Více o projektu.

Cílem tohoto projektu je definovat zákonné a podzákonné podmínky spravedlivé ochrany osobní autonomie a práva na informační sebeurčení jednotlivce při používání umělé inteligence v oblasti personalizace zpráv, reklam a dalšího obsahu prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (tzn. mediální komunikace a medializovaných obsahů), definovat nejlepší praxi při tvorbě a sdělování personalizovaného obsahu těmito prostředky a poskytnout běžným uživatelům volně dostupný nástroj, který jim pomůže při realizaci svého práva na osobní autonomii a informační sebeurčení. Projekt pomůže realizovat vybrané cíle definované v kapitole 6 Národní strategie umělé inteligence v ČR.

Více o projektu.

V rámci projektu vzniká platforma pro komplexní zpracování multimediálních dat odnahrávání přes přepis a editaci, až po jejich archivaci a publikování. Multimediální platforma Beey už teď nabízí automatizaci některých činností (sběr a přepis dat), zviditelnění audiovizuálního obsahu a jeho zpřístupnění široké veřejnosti. Pomocí automatického rozpoznávání řeči přepisuje audiovizuální obsah do textu, který lze zaindexovat a prohledávat.

Více o projektu.

Cílem projektu je poznat a dlouhodobě zlepšovat mezikulturní, globální a mediální zkušenosti, postoje a dovednosti dětí, a to za pomocí mediální a pedagogické praxe. Projekt je financovaný Technologickou agenturou České republiky a jeho hlavním partnerem, zapojeným přímo v projektu, je Český rozhlas. Spolu s Českým rozhlasem jsou dalšími aplikačními garanty, tedy těmi, kteří se budou na výzkumu a vývoji nových metod podílet a projevily zájem je následně využít, Česká televize, Multikulturní centrum Praha a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 

V první etapě se projekt zaměřil na sumarizaci dosavadních odborných poznatků a vyškolení studentů, kteří se na výzkumu nyní podílejí. Ve druhé etapě bylo provedeno terénní šetření na základních školách s dětmi z většinové i menšinové společnosti ve věku 8 až 12 let. Ve třetí současné etapě projektu je na základě poznatků z prvních dvou fázi vytvářena didaktická metoda spojující mediální, globální rozvojové a interkulturní vzdělávání. Ta bude testovaná na základních školách v roce 2020. 

Více o projektu.

Umělá inteligence vytěsňuje novináře z analýz značného množství dat a obrazů, formuluje texty, umisťuje a řadí články na zpravodajských serverech. Robotika hraje významnou roli ve fotožurnalistice, tvorbě videí a infografik. Prvním komerčně využitým systémem umělé inteligence pro automatické generování textů v redakční praxi je software Quill, vyvinutý společností Narrative Science, kterou založili v roce 2010 profesoři počítačových věd a žurnalistiky K. Hammond a L. Birnbaum z Northwestern University v Chicagu. Od té doby uplatnění prvků umělé inteligence v žurnalistice významně pokročilo - a to především v USA a Velké Británii. Prvotní ambicí tohoto projektu, jenž staví na interdisciplinárním pojetí žurnalistiky a počítačových věd (reprezentovaných katedrou žurnalistiky FSV UK, katedrou počítačů FEL ČVUT, katedrou informatiky a výpočetní techniky FAV ZČU a ČTK jako interního aplikačního garanta), je vznik a aplikace systému umělé inteligence, jehož výstupem je vygenerovaný text umožňující další zpravodajské využití.

Více o projektu.

Cílem projektu je analyzovat formy online občanské participace vázané na fenomén migrační krize. Zaměřujeme se na přítomnost migračního diskurzu a jeho podoby v politické komunikaci v České republice a analyzujeme vztah protimigračního diskurzu k jiným antiliberálním postojům (protievropské, protifeministické/protigenderové aj.). Studujeme také přítomnost migračního diskurzu v populistické politické komunikaci s důrazem na prostředí internetu. Sledujeme,  jakým způsobem, v jakém online prostředí a na základě jakých obsahů se do migračního diskurzu zapojuje širší veřejnost. Zajímají nás přitom i primárně nepolitická diskusní fóra (např. analýza diskusí o migraci na rodičovských fórech) a diskuse pod články o migraci a role alternativních informačních zdrojů v kontextu Evropské migrační krize. V návaznosti na předchozí výzkum online participace se zaměřujeme také na genderové aspekty online deliberace v kontextu tématu migrace a islámu, včetně konstrukcí maskulinity vztahujících se k migračnímu diskurzu. Podstatnou součástí projektu je i proces intermediálního nastolování agendy.

Více o projektu.

Projekt zkoumá, jak televizní reality shows zobrazují lidi s nízkým sociálním statusem a jak jsou tito aktéři posléze negativně stigmatizováni v internetových diskuzích a na sociálních sítích. Veřejné znevažování vkusu, jednání, hodnot a nedostatku ekonomického a kulturního kapitálu sociálně slabých, jak se objevuje například v českých adaptacích pořadů „Výměna manželek“, „Prostřeno“ nebo „Farmář hledá ženu“ a u jejich diváků, bude studováno jako „ praktiky zostuzování“ (shaming practices). Teoretický rámec projektu pojímá chudobu nejen jako sociodemografický rys, ale nově jako kulturní proměnnou, která vstupuje do významotvorných procesů české post-socialistické společnosti. Projekt se zaměří na to, jak je mediované chudobě v české společnosti připisován význam pod vlivem post-socialistického ekonomického a politického vývoje. Hlavním předmětem zájmu je otázka, zda dominantní hodnoty neoliberální společnosti (ekonomický úspěch a akumulace materiálních statků) a paměť socialistické ekonomické deprivace ovlivňují kulturní významy připisované chudobě a její zostuzování. Cílem projektu je prozkoumat, jak jsou sociálně slabí zostuzováni v televizních reality shows a na internetu. V rámci projektu jsou studovány televizní reprezentace sociálně slabých, motivace producentů obchodovat se zobrazením chudoby a diskurzy rozvíjené na téma mediované chudoby diváky.

Více o projektu.

2016: Ministerstvo kultury, odbor médií a audiovize, Dotační program Kinematografie a média –⁠ projekt Mediální studia. Odborný časopis pro kritickou reflexi médií.

PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

2016: Ministerstvo kultury, odbor médií a audiovize, Dotační program Kinematografie a média –⁠ Výchova k mediální gramotnosti –⁠ Evropská žurnalistická observatoř

doc. Mgr. et MgA. Filip Láb, Ph.D.