Aktuální výzkumné projekty

OP VVV: Výzkum komunikace MŠMT ve vztahu k různým skupinám stakeholderů

Předmětem výzkumu je komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přímo řízených organizací ve vztahu k různým skupinám stakeholderů, primárně ke zřizovatelům a školám. Cílem projektu je komplexní analýza, na jejímž základě budou stanovena doporučení pro zefektivnění komunikačních vztahů mezi MŠMT a PŘO a jednotlivými zainteresovanými skupinami.

Cílem projektu je provést výzkum komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přímo řízených organizací (dále jen PŘO) ve vztahu ke zřizovatelům, školám a dalším stakeholderům. Výzkum bude probíhat kvantitativně i kvalitativně, využívat řadu odborných nástrojů, od výzkumu veřejného mínění, expertních rozhovorů až po analýzu mediální komunikace. Cílem výzkumu bude analyzovat, zda komunikační nástroje a procesy, využívané MŠMT a PŘO při informování prioritně zřizovatelů a škol jsou "efektivní" a mají požadovaný dopad. 

Více o projektu.

TAČR: Vyváženost v rozhlasovém a televizním vysílání

Cílem projektu, jehož řešiteli jsou Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a společnost Newton Media, je vyvinout nové nástroje, které přispějí k přesnějšímu měření objektivity a vyváženosti v rozhlasovém a televizním vysílání, a to zejména v předvolebních obdobích. Výstupy projektu směřují k vytvoření metodiky pro obsahové analýzy vysílání, která bude aplikovatelná do regulační a analytické praxe. Výstupy projektu budou nabídnuty k využití v první řadě samotným regulačním orgánům, ale také široké odborné veřejnosti včetně vysílatelů a zpracovatelů mediálních analýz. Výsledky projektu budou využity také v oblasti vědy a výzkumu v rámci mediálních studií a při profesní přípravě budoucích novinářů a mediálních odborníků.

Více o projektu.

TAČR: Multikulturní život a vzdělávání dětských prosumerů

Cílem projektu je poznat a dlouhodobě zlepšovat mezikulturní, globální a mediální zkušenosti, postoje a dovednosti dětí, a to za pomocí mediální a pedagogické praxe. Projekt je financovaný Technologickou agenturou České republiky a jeho hlavním partnerem, zapojeným přímo v projektu, je Český rozhlas. Spolu s Českým rozhlasem jsou dalšími aplikačními garanty, tedy těmi, kteří se budou na výzkumu a vývoji nových metod podílet a projevily zájem je následně využít, Česká televize, Multikulturní centrum Praha a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 

V první etapě se projekt zaměřil na sumarizaci dosavadních odborných poznatků a vyškolení studentů, kteří se na výzkumu nyní podílejí. Ve druhé etapě bylo provedeno terénní šetření na základních školách s dětmi z většinové i menšinové společnosti ve věku 8 až 12 let. Ve třetí současné etapě projektu je na základě poznatků z prvních dvou fázi vytvářena didaktická metoda spojující mediální, globální rozvojové a interkulturní vzdělávání. Ta bude testovaná na základních školách v roce 2020. 

Více o projektu.

TAČR: Proměna etických aspektů s nástupem žurnalistiky umělé inteligence

Umělá inteligence vytěsňuje novináře z analýz značného množství dat a obrazů, formuluje texty, umisťuje a řadí články na zpravodajských serverech. Robotika hraje významnou roli ve fotožurnalistice, tvorbě videí a infografik. Prvním komerčně využitým systémem umělé inteligence pro automatické generování textů v redakční praxi je software Quill, vyvinutý společností Narrative Science, kterou založili v roce 2010 profesoři počítačových věd a žurnalistiky K. Hammond a L. Birnbaum z Northwestern University v Chicagu. Od té doby uplatnění prvků umělé inteligence v žurnalistice významně pokročilo - a to především v USA a Velké Británii. Prvotní ambicí tohoto projektu, jenž staví na interdisciplinárním pojetí žurnalistiky a počítačových věd (reprezentovaných katedrou žurnalistiky FSV UK, katedrou počítačů FEL ČVUT, katedrou informatiky a výpočetní techniky FAV ZČU a ČTK jako interního aplikačního garanta), je vznik a aplikace systému umělé inteligence, jehož výstupem je vygenerovaný text umožňující další zpravodajské využití.

Více o projektu.

GAČR: Vývoj a podoby občanské online participace v České republice ve vztahu k evropské migrační krizi

Cílem projektu je analyzovat formy online občanské participace vázané na fenomén migrační krize. Zaměřujeme se na přítomnost migračního diskurzu a jeho podoby v politické komunikaci v České republice a analyzujeme vztah protimigračního diskurzu k jiným antiliberálním postojům (protievropské, protifeministické/protigenderové aj.). Studujeme také přítomnost migračního diskurzu v populistické politické komunikaci s důrazem na prostředí internetu. Sledujeme,  jakým způsobem, v jakém online prostředí a na základě jakých obsahů se do migračního diskurzu zapojuje širší veřejnost. Zajímají nás přitom i primárně nepolitická diskusní fóra (např. analýza diskusí o migraci na rodičovských fórech) a diskuse pod články o migraci a role alternativních informačních zdrojů v kontextu Evropské migrační krize. V návaznosti na předchozí výzkum online participace se zaměřujeme také na genderové aspekty online deliberace v kontextu tématu migrace a islámu, včetně konstrukcí maskulinity vztahujících se k migračnímu diskurzu. Podstatnou součástí projektu je i proces intermediálního nastolování agendy.

Více o projektu.

GAČR: Chudoba jako mediální spektákl: zostuzování sociálně slabých v televizních reality shows a na internetu

Projekt zkoumá, jak televizní reality shows zobrazují lidi s nízkým sociálním statusem a jak jsou tito aktéři posléze negativně stigmatizováni v internetových diskuzích a na sociálních sítích. Veřejné znevažování vkusu, jednání, hodnot a nedostatku ekonomického a kulturního kapitálu sociálně slabých, jak se objevuje například v českých adaptacích pořadů „Výměna manželek“, „Prostřeno“ nebo „Farmář hledá ženu“ a u jejich diváků, bude studováno jako „ praktiky zostuzování“ (shaming practices). Teoretický rámec projektu pojímá chudobu nejen jako sociodemografický rys, ale nově jako kulturní proměnnou, která vstupuje do významotvorných procesů české post-socialistické společnosti. Projekt se zaměří na to, jak je mediované chudobě v české společnosti připisován význam pod vlivem post-socialistického ekonomického a politického vývoje. Hlavním předmětem zájmu je otázka, zda dominantní hodnoty neoliberální společnosti (ekonomický úspěch a akumulace materiálních statků) a paměť socialistické ekonomické deprivace ovlivňují kulturní významy připisované chudobě a její zostuzování. Cílem projektu je prozkoumat, jak jsou sociálně slabí zostuzováni v televizních reality shows a na internetu. V rámci projektu jsou studovány televizní reprezentace sociálně slabých, motivace producentů obchodovat se zobrazením chudoby a diskurzy rozvíjené na téma mediované chudoby diváky.

Více o projektu.

Projekt Mediální studia

2016: Ministerstvo kultury, odbor médií a audiovize, Dotační program Kinematografie a média –⁠ projekt Mediální studia. Odborný časopis pro kritickou reflexi médií.

PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

Výchova k mediální gramotnosti

2016: Ministerstvo kultury, odbor médií a audiovize, Dotační program Kinematografie a média –⁠ Výchova k mediální gramotnosti –⁠ Evropská žurnalistická observatoř

doc. Mgr. et MgA. Filip Láb, Ph.D.