Dvě studentky z IKSŽ uspěly v grantové výzvě Fondu Daniela Anýže. Věnovat se budou zahraniční novinařině

Studentky magisterského programu Žurnalistika Alena Harciníková a Karolína Blažková uspěly v grantové výzvě Fondu Daniela Anýže. Dohromady ještě s dalším novinářem, Filipem Brychtou z Voxpotu, mezi ně Fond Daniela Anýže společně s Nadací OSF, která Fond spravuje, rozdělí 788 500 korun. Díky finanční podpoře se budou moci po delší časové období věnovat zahraničním reportážím.

„Vybraní stipendisté nás přesvědčili svým zápalem pro věc a orientací v terénu i tématu, o kterém chtějí reportovat. Dokazují, že práce zahraničáře mladé Čechy a Češky přitahuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Dan Anýž má následovníky,” uvedlo zakladatelské trio Fondu.

Našich studentek jsme se zeptali, čemu se budou věnovat, proč a jak jim v tom grant pomůže.

Alena Harciníková

O čem text bude? Čemu se v něm budete věnovat?

Budu teď půl roku psát pro magazín Reportér s hlavním zaměřením na státy bývalé Jugoslávie. Budu tam teď dělat rozhovory a učit se psát pod vedením zkušené novinářky Adély Dražanové. Součástí grantu je i dotace cesty přímo na místo a je to takové vyvrcholení celého toho grantu. Vznikne z něj literární reportáž. Posílám Vám anotaci textu: "Narodili se až po válce. Nezažili boje, ostřelování, bombardování, neviděli, jak soused pálí po sousedovi. Přesto s válkou vyrůstali a dodnes s ní žijí: mladí lidé z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska, dnešní třicátníci a mladší. Jak konflikt, který skončil před 30 lety, ovlivňuje jejich každodennost?“

Proč se tomuto tématu chcete věnovat?

Téma je v dnešní době důležité. Lidé v Bosně, Srbsku i Chorvatsku, naši vrstevníci, pořád žijí ve stínu války, kterou ani nezažili. Strach i stereotypy se mnohdy dědí. Reportáž zároveň vzniká v době, kdy váleční zločinci právě z Jugoslávské války začínají být propuštěni na svobodu a na sociálních sítích získávají velkou popularitu. Podle několika výzkumů se například velká část mladých Srbů bojí cestovat do sousedních zemí, nemají žádné kamarády mezi Chorvaty ani Bosňáky a pořád věří tomu, že byli největší obětí války. V době, kdy se všechny národy začínají znovu obracet do sebe a nacionalizovat je důležité situaci na Balkáně zblízka sledovat. Zároveň může stav bývalých států Jugoslávie sloužit jako příkladový model toho, co za pár let možná čeká Ukrajinu, pokud dojde k mírové dohodě. 

Jak Vám získání grantu pomůže?

Můžu se díky němu konečně věnovat tématu do hloubky, pochopit ho, probádat. A to ještě pod skvělým vedením. Doufám, že mě vzdělá v novinařině, že se naučím psát dlouhé texty a zase o trochu lépe koukat kolem sebe. 

Text vyjde u Reportér Magazínu. Víte, kdy?

To zatím nevíme, ale bude to spíše někdy na podzim. 

Karolína Blažková

O čem váš text bude? Čemu se v něm budete věnovat?

Série reportáží s názvem „Fenomén Varšava: Nové hlavní město Evropy“ reaguje na rychlou výstavbu v polské metropoli, na přesun sídel velkých nadnárodních firem i zájem těch českých o nákup polských komerčních nemovitostí. Česká média stále častěji o Polsku mluví jako o ekonomickém tygrovi. Varšava je podle mě místem, které si zaslouží bližší pozornost. 

Vnímám navíc zajímavý kontrast mezi Prahou a Varšavou, kdy Praha se stále více stává jakýmsi "zakonzervovaným skanzenem", zatímco Varšava buduje a každým rokem se významněji proměňuje. Jsme tak svědky absurdních situací, kdy se v Polskustaví dokonce tak rychle, že klesají ceny bytů – což vnímám jako zásadní téma pro diskuzi v českém kontextu.

Série reportáží určitě nemá být oslavnou ódou na Varšavu. Českému čtenáři bych ale ráda zprostředkovala pohled vlastníma očima na to, jak se v polském hlavním městě žije, staví a podniká. 

Proč se tomuto tématu chcete věnovat?

Varšava byla dlouhou dobu považována za nepříliš hezkého outsidera – na prodloužený víkend jel do polského hlavního města málokdo a celá země byla spojována zejména s levnými nákupy. V poslední době jsme ale svědky nového mediálního narativu. Polská ekonomika roste, v HDP na hlavu nám pomalu šlape na paty a rychlá výstavba i stěhování velkých firem do Varšavy předznamenávají, že město začíná být více než zajímavé pro světový byznys. Právě proto bych pro ekonomický deník e15 ráda popsala, jak se Varšava za poslední roky proměnila, jak se zde nyní žije, podniká, staví a částečně hledala inspiraci pro Česko, které nejenže ekonomicky stagnuje, ale čelí jasné bytové krizi. Hlavním motivem tak bude výstavba a život ve městě. 

A pak je zde ještě jedna osobnější rovina – přímo ve Varšavě žije část mojí rodiny a měla jsem tam možnost její rozvoj sledovat v delším čase. Ráda bych proto do reportáží dostala i trochu osobnější rozměr někoho, kdo město docela dobře zná a kdo se do něj pravidelně vrací. 

V čem vám získání grantu pomůže?

Díky grantu mě bude moje domovská redakce moci vyslat na několik zahraničních cest, které si jinak média často bohužel nemohou dovolit. Grant navíc kromě pokrytí výdajů na cesty myslí i na finanční stipendium pro samostudium a další vzdělávání. Díky tomu se můžu do tématu ponořit hluboko, koupit si třeba odbornou literaturu. Svým spolužákům bych určitě doporučila, aby podobné nabídky a granty sledovali a nebáli se to zkusit. 

Text vyjde v e15. Víte, kdy?

Série minimálně pěti reportáží má vyjít nejpozději do srpna 2025, pracovat na nich začínám v březnu. Texty pravděpodobně budeme zveřejňovat průběžně a na konci z toho bude ucelenější balíček textů.