Laura Snapes na IKSŽ: Kulturní publicistika má své nezastupitelné místo

„Hudební novinařina dříve měla sílu vyprávění a mytologizace. Dnes však mají mnozí hudebníci a hudebnice pocit, že tuto moc převzali do vlastních rukou díky sociálním médiím,“ uvedla v pondělí 4. listopadu Laura Snapes z deníku The Guardian, kde působí jako editorka hudební rubriky, během debaty na IKSŽ v rámci přednáškového cyklu Media Mondays. V konverzaci s Milošem Hrochem se zamýšlela nad tím, jak současná krize kulturní novinařiny i médií obecně ovlivňuje její práci i každodenní chod redakce.

Snapes, působící rovněž jako hudební novinářka na volné noze, přispívá do významných publikací jako Pitchfork nebo NPR a její texty vycházely také v deníku The New York Times nebo časopisu Vogue. Je rovněž autorkou knihy Liberté, Egalité, Phoenix!, an oral history of the French pop-rock group, která vyšla v nakladatelství Rizzoli. „Je jedním z klíčových hlasů hudební žurnalistiky, který tuto profesi i hudební scénu posunul k lepšímu,“ uvedl Hroch při jejím představení.

Během debaty Snapes zmínila několika příkladů, které podle ní odrážejí zmíněnou krizi. Hovořila o výzvách, se kterými se kulturní publicistiky potýká – od nástupu sociálních médií, přes postupnou komercionalizaci a snižování rozpočtů, až po zúžení prostoru, který hudební novinařina v médiích dostává, či nedostatečné zastoupení žen či minorit.

Například deník The Times nedávno publikoval rozhovor s Robertem Smithem z kapely The Cure. Deník text prezentoval způsobem, který navozoval dojem autorskéhé a exkluzivního interview, realizovaného osobně. Až později v textu se může čtenářstvo dozvědět, že šlo o rozhovor natočený vydavatelskou společností Smitha, který byl následně poskytnut několika médiím a nyní je volně dostupný na YouTube. 

„Lidé jako Smith vědí, že si takové kroky mohou dovolit, protože média dychtí po přístupu k hvězdám,“ vysvětlila Snapes. „Díky sociálním médiím ale mohou sami vytvářet své vlastní příběhy, takže se zdá, že nás vlastně ani nepotřebují. Robert Smith ve své kariéře nemá nějak zvláštně kontroverzní momenty, ale stejně nechce ztratit kontrolu tím, že by s novinářem nebo novinářkou mluvil, aniž by stanovil podmínky. A za posledních čtrnáct let, pracuji v této profesi, vnímám právě tohle jako největší proměnu,“ uzavírá.

Snapes nicméně dodala, že nechce odradit ty, kteří a které by se této profesi chtěli věnovat: „Kulturní dokumentace a kontextualizace jsou dnes stejně důležité jako kdykoli předtím. Hudba je podle mě tak významná proto, že ze všech uměleckých prostředků nabízí nejitimnější a nejrychlejší vyjádření sebe sama. Každá osoba dnes může nahrát píseň a sdílet ji online, kde si může najít publikum. (...) A to je důvod, proč hudba vždy byla klíčová při prosazení marginalizovaných hlasů a komunit.“

Diskuze zahrnovala i otázky týkající se rostoucí popularity popu, fenoménu Taylor Swift nebo nástupu zpěvaček jako je Charli XCX nebo Sabrina Carpenter. Snapes rovněž zavzpomínala na své profesní začátky a sdílela i další zkušenosti a významné momenty, kterých byla svědkem. „Skutečnost, že hudební publicistika stále dokáže vyvolat masivní diskuzi, podle mě dokazuje, že má své nezastupitelné místo, a to i přesto, že někteří muzikanti a muzikantky předstírají, že už důležitá není,“ míní Snapes.

-- Autorka: Lucie Kotvalová

Na celý záznam z debaty se můžete podívat na YouTube.