Lenka Vochocová získala prestižní grant GA ČR. Její tým se bude zabývat genderovými aspekty šíření a příjmu dezinformací

Cílem projektu, se kterým Lenka Vochocová uspěla ve výběrovém řízení Grantové agentury České republiky a který na IKSŽ FSV UK poběží od ledna 2025, je zmapovat dezinformace a konspirace, které pracují s kategorií genderu. Takové obsahy se ve veřejném prostoru s vyšší intenzitou objevují při projednávání témat, která se dotýkají genderové oblasti – v Česku typicky kolem tzv. Istanbulské úmluvy nebo legislativy upravující partnerská práva stejnopohlavních párů.

„Chceme popsat jejich obsah a způsoby, jakými se šíří v online prostředí – včetně toho, kteří aktéři a aktérky se podílejí na jejich šíření. Zajímají nás především nepravdivé informace útočící na tzv. ‚genderovou ideologii‘, tedy na feministickou představu o rovnosti lidí bez ohledu na jejich genderovou identitu či sexuální preference,“ popisuje Vochocová. Dezinformace tohoto typu totiž brání nápravě genderových i LGBTQ+ nerovností. 

Vyjadřování ženské, mužské nebo queer identity

Hlavní řešitelkou projektu Genderové atributy šíření a příjmu dezinformací z perspektivy teorie performativity sociálních médií a teorie identit je Lenka Vochocová, dalšími členy a členkami řešitelského týmu jsou Julia Gottstein a Jana Rosenfeldová, Marie Heřmanová a Jonáš Syrovátka.

Genderové dezinformace a konspirace podle Vochocové dezinterpretují význam genderového zkoumání společnosti. Z konzervativních pozic také brání změně prosazované liberálními aktéry a aktérkami – komplikují například snahu oslabovat stereotypní představy o rolích a dispozicích žen, mužů a LGBTQ+ osob, která by vedla k větší rovnosti.

„Budeme ale studovat také konkrétní online aktéry a aktérky – typicky online influencery a influencerky –, kteří s genderovými narativy pracují ve své tvorbě, a komunity, které se kolem nich utvářejí. Budeme analyzovat nejen obsahy takových profilů, ale také jejich příjemce a příjemkyně. Zajímá nás především, jak tyto online komunity ovlivňují prožívání a vyjadřování ženské, mužské nebo queer identity, a také jak se propisují do české veřejné a mediální debaty o genderové tematice,“ vysvětluje Vochocová.

Rozdělování společnosti 

Výzkum bude vycházet z aktuálních vědeckých poznatků, podle kterých jsou digitální platformy stále konfliktnějším a polarizovanějším prostředím, ve kterém jsou ženy, příslušnice a příslušníci LGBTQ+ a dalších menšin vystavováni disproporčně vyšší míře nenávisti než muži. „Útoky na genderovou identitu jednotlivců či celých skupin nebo odmítání liberálního přístupu k genderovým otázkám jsou součástí systematického rozdělování společnosti v politické a ideologické rovině,“ popisuje hlavní řešitelka a pedagožka na IKSŽ Lenka Vochocová. Výzkumy navíc ukazují, že různé (dez)informace o genderových aspektech společnosti a genderově vyhraněná online prostředí se výrazně podílejí na společenské polarizaci.

„Důsledky aktuálně pozorujeme u nejmladších generací, v nichž se zřejmě globálně prohlubuje propast mezi ideologickým směřováním mladých žen, které jsou liberálnější než předchozí generace, a mladých mužů, kteří jsou naopak konzervativnější než jejich otcové a dědové. Takový trend může mít zásadní dopad na uspořádání společnosti a ve svém výzkumu se mimo jiné chceme zaměřit na to, jak se na něm mohou podílet právě online komunity,“ doplňuje.

Na rozdíl od předchozích výzkumů zvolil řešitelský tým v tomto případě multidimenzionální přístup ke sběru dat: pomocí softwaru bude monitorovat specifická a nově se objevující online prostředí. Součástí budou i platformy, které jsou momentálně vnímané jako okrajové, čímž velmi dobře slouží k šíření specifických ideologií a dezinformačních či konspiračních narativů, protože mají jen omezené (sebe)regulační principy. „Na rozdíl od většiny studií ale nebudeme ‚anti-genderový‘ diskurz nebo různé vyhrocené formy stereotypní maskulinity a feminity zkoumat jen v kontextu ‚extrémních‘ hnutí, například extrémní pravice. Domníváme se, že v Česku se tyto narativy objevují jako součást běžné, mainstreamové online sféry či produkce,“ říká Vochocová a doplňuje: „Za významné považujeme i to, že budeme zkoumat jak mediální obsahy, tak jejich příjemce a příjemkyně. Propojíme tedy studium online obsahů s tím, jak je interpretují jednotlivci a jakou roli tyto obsahy hrají v jejich utváření vlastní (nejen) genderové identity.“