Správná vědecká komunikace je klíčová při řešení krizových situací. Nový předmět přispívá k její profesionalizaci

Jak správně komunikovat vědu v postfaktické době? S kterými výzvami se potýká vědecká novinařina? A proč je klíčová participace veřejnosti? Na tyto a další otázky odpovídá nový předmět Komunikace vědy a výzkumných institucí, který vyučuje doktorandka Karolína Poliaková, garantkou je docentka Denisa Hejlová. Otevřen byl poprvé v zimním semestru 2022/2023 pro studující magisterského programu Strategická komunikace a s jeho zařazením do rozvrhu se počítá i v dalších letech. Tento předmět je první vlaštovkou z mnoha aktivit, které se na IKSŽ rozvíjejí v kontextu komunikace vědy. Vznikají diplomové práce zaměřené na toto téma a pod vedením doktorky Terezy Klabíkové Rábové probíhá několik výzkumných projektů. 

Otevření nového předmětu reaguje také na společenskou poptávku. „Jak jsme viděli během koronavirové pandemie, správná komunikace vědeckých informací je klíčová při řešení krizové situace. Nedostatky spojené s informováním veřejnosti v otázkách vakcinace se tak negativně odrazily na celkové situaci i zdraví nás všech,“ vysvětluje kontext doktorandka Poliaková. „I proto jsme se rozhodli otevřít předmět, který by studentům a studentkám vysvětlil základní principy komunikace vědy a jak ji prakticky uchopit,“ dodává.

Stach, Lukačevič a další hosté z branže

Studující se v rámci předmětu seznámili s odbornými texty, diskutovali nad konkrétními příklady komunikace vědeckých projektů, řešili výzvy spojené s dezinformacemi a podívali se na obor optikou kritických studií. Přednášky obohatili zajímaví hosté, kteří se podělili o své zkušenosti. Fungování vědecké redakce České televize přiblížil Daniel Stach, o popularizaci své práce vyprávěl astronom Jan Lukačevič, novinářskou praxi osvětlila vědecká redaktorka Pavla Hubálková a komplexní propagaci univerzit představila Veronika Dvořáková z FIT ČVUT. 

Daniel Stach prozradil, jak se připravuje pořad Hyde Park Civilizace a co je důležité při komunikaci vědy široké veřejnosti.

Nabyté znalosti přetavili studující v konkrétní výstupy v rámci závěrečných projektů. Jejich úkolem bylo navrhnout komunikační strategii výzkumného projektu realizovaného v ČR. „Musím říct, že závěrečné projekty byly opravdu fantastické! Je vidět, že věda a výzkum jsou pro naše studentky a studenty zajímavá témata a baví je o nich přemýšlet v kontextu strategické komunikace. Například kampaň pro vynález EWA na filtraci vody zaujala i samotné vědce z UCEEB ČVUT, se kterými skupina svou strategii konzultovala,“ zhodnotila Poliaková vysokou kvalitu odevzdaných prací.

Ukázka ze závěrečné prezentace projektu Terezy Chládkové a Markéty Kaclové.

Komunikace vědy vědecky

Nový předmět je zároveň signálem, že FSV UK se chce tématu věnovat i po výzkumné stránce. Fakulta je například zapojena do projektu TISP, který pod vedením Harvardovy univerzity mapuje důvěru lidí ve vědu a vazby na populismus v několika zemích po celém světě. „Otázky spojené s vnímáním vědy a její komunikací jsou zcela zásadní. Je pro mě vážně důležité, že jsme na fakultě začali s několika systematickými vědeckými aktivitami v oblasti komunikace vědy. Po focus group s odborníky v minulém roce s  Karolínou právě provádíme výzkum mapující postavení vědecké novinařiny v redakcích, v plánu máme také analýzu mediálního obrazu českých vědkyň,“ prozradila výzkumnice a proděkanka pro vnější vztahy dr. Klabíková Rábová a netajila se dalšími nápady i v rovině podpory propagace výzkumných projektů fakulty.

Zájem o komunikaci vědy je patrný i mezi studujícími, kteří si stále častěji volí téma závěrečných prací v tomto oboru. Srovnání propagace vesmírných agentur, formáty vědecké komunikace nebo persvazivní techniky pseudovědy – to jsou jen některé z oblastí, kterým se chtějí věnovat. „A jistě bude diplomek na toto pro mě srdcové téma stále přibývat!“ odhaduje Poliaková, která v současnosti několik prací vede.