Poslechněte si druhý díl podcastu Mediální minimum, tentokrát s Davidem Klimešem

Jak média ekonomicky fungují? Jaké jsou nejběžnější zdroje financování médií? A jsou některá média skutečně zadarmo? Proč za veřejnoprávní média platíme poplatky a za komerční ne? Co bychom od nich za to měli chtít? Jak rozumět tomu, že komerční média fungují na dvojím trhu? A proč je dobré tyto trhy nesměšovat? Jaká média prochází finanční krizí a jaká jsou naopak stále ziskovější? Proč je důležité vědět, kdo média vlastní? Jak může vlastník média uplatňovat svou moc?

V druhém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Davidem Klimešem, ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který zároveň vyučuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Poslechněte si ho na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.

Nic není zadarmo

David Klimeš na úvod vysvětlil nejčastější způsoby financování základních typů médií a dodal: „Pokud si někdo myslí, že je něco – typicky v onlinu – zadarmo, tak to je ta největší lež. Pokud je něco zadarmo, tak to platíte sami sebou, svojí pozorností. A i to je nějaký kapitál.“ Nicméně poukázal na to, že se neustále objevují nové ekonomické modely v onlinu a u nových formátů. „Ještě týden předtím, než se to stane, tak o takovém ekonomickém modelu ještě vůbec neuvažujeme, že je funkční.“ Jako příklad úspěšného projektu uvedl show Čestmíra Strakatého, který inkasuje za svou tvorbu i tolik, kolik dosahují výdělky zavedené redakce. Nové ekonomické modely tak často podle Klimeše svým úspěchem překvapí i samotné mediální tvůrce.

Jak finanční toky ovlivňují obsah médií?

David Klimeš odkázal na politickou ekonomii médií, která vysvětluje, jakým způsobem mohou finanční toky ovlivňovat tvorbu médií. Jako příklad uvedl podcastovou tvorbu, která se často prezentuje jako nezávislá žurnalistika, ale přitom si hosté mohou svůj prostor v podcastu i zaplatit. „Potřebujeme kritickou mediální gramotnost, protože tyhle věci nás na první dobrou nenapadnou.“ Podle Klimeše je naše mediální zkušenost postavená na tom, na co jsme byli zvyklí u médií z dřívějška, a protože se mediální prostředí kolem nás tak rychle mění, je složité se najednou zastavit a zhodnotit, že už se vývoj posunul zase někam jinam.

Na podcastové tvorbě také Klimeš vysvětlil, že komerční média by měla fungovat na dvojím trhu: na jednom trhu nabízet své obsahy nám – divákům, posluchačům a čtenářům, na druhém trhu naši pozornost nabízet za peníze inzerentům (čím sledovanější formát, tím dražší je prostor pro reklamu). Problém podle něj nastává, když dochází k prolínání obou trhů, protože se pak prolíná redakční a reklamní prostor, které by měly zůstat odděleny. „Jakmile naučíme ty zadavatele, že je možné se dostat za tu stejnou částku nejenom do toho rámečku, označeného jako reklama, PR text nebo advertorial, ale že můžou mít ten svůj obsah i ve zpravodajství – no a tak se přeci dohodneme, tak samozřejmě ty ceny půjdou dolů.“ Klíčem tedy je oddělovat redakční a reklamní obsah a dodržovat žurnalistické žánry.

Více se dočtete na webu podcastu Rozpravy o médiích.

Foto a text jsou převzaty z webu Rozpravy o médiích.