První občanský parlament o médiích a demokracii v Česku má výsledky. Zazněly na kulatém stole v Senátu PČR

Důvěra v média i politické instituce je v Česku dlouhodobě nízká. Tento trend má vážné dopady na fungování demokracie, občanskou angažovanost i stabilitu společnosti. Příklady ze zahraničí navíc ukazují, jak snadno může docházet k oslabování nezávislosti médií, a ani české prostředí není vůči těmto tendencím imunní. I proto v Senátu proběhl kulatý stůl na téma ochrany médií a demokracie pod záštitou 1. místopředsedy Jiřího Drahoše. Na akci se podílel Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ FSV UK) ve spolupráci s Nadací OSF a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Most mezi lidmi a institucemi

V roce 2023 dosáhla důvěra v média v České republice rekordně nízké úrovně – pouze 30 %.
V roce 2024 se sice zvýšila o jeden procentní bod, ale i nadále zůstává velmi nízká. Podle šetření CVVM z roku 2024 důvěřovalo vládě 23 % veřejnosti, Poslanecké sněmovně 24 % a Senátu 32 %. Cílem kulatého stolu proto bylo nejen otevřít diskuzi o ochraně médií a demokracie, ale také vytvořit prostor pro vyslechnutí hlasů občanů a občanek, které bývají ve veřejném prostoru často opomíjeny.

Kulatý stůl zahájil 1. místopředseda Senátu PČR Jiří Drahoš. „Svobodná a odpovědná média jsou jedním z pilířů demokratické společnosti. V době, kdy důvěra veřejnosti v instituce, média i politiku klesá, považuji za klíčové vytvářet prostor pro otevřený dialog mezi občany, novináři, odborníky a politickými představiteli. Jen tak můžeme společně hledat cesty, jak posílit nezávislost médií, podporovat odpovědnou žurnalistiku a důvěru veřejnosti v demokratický systém. Jsem rád, že se kulatý stůl koná právě v Senátu, který považuji za hlas rozvahy a obránce demokratických hodnot,“ uvedl.

Výzkumník a výzkumnice Miloš Hroch a Karolína Šimková z IKSŽ FSV UK představili výsledky historicky prvního občanského parlamentu o médiích a demokracii v Česku. Tento formát představuje způsob, jak do veřejné debaty aktivně zapojit běžné občany a občanky. Jedná se
o deliberativní fórum, kde lidé dostávají prostor k hlubší diskusi o zásadních společenských tématech. Výsledkem jsou konkrétní návrhy, které mohou sloužit jako podklad pro rozhodování politiků a političek. „Občanské parlamenty vytvářejí platformu, z níž může veřejnost s respektem promlouvat k parlamentům a vládám a pomáhat jim zlepšovat společnost. Jsou mostem mezi lidmi a institucemi. Doufám, že se v Česku začnou více využívat,“ popisuje Nico Carpentier, mimořádný profesor na UK a jeden z organizátorů. Podle něj má tento formát obrovský potenciál – a právě teď je čas, aby se stal běžnou součástí české demokracie.

Dvacet občanů a občanek navrhlo 31 doporučení pro politiku a média. Navrhují například vznik otevřeného fóra pro zpětnou vazbu médiím, podporu novinářů a novinářek z minoritních skupin či úpravu volebního procesu do mediálních rad za účasti odborníků a odbornic. Podle účastnice Amandy Baxové se lidé často necítí v médiích dostatečně zastoupení. „Je důležité, aby se občanská společnost více zapojila do tvorby mediálního obsahu,“ míní. Rezoluce budou v roce 2026 předloženy i evropským institucím.

Nezávislost i základní žurnalistické standardy

Vědkyně Marína Urbániková za NFNZ upozornila na systémová rizika ohrožující nezávislost médií, jako jsou politické tlaky na veřejnoprávní média či koncentrace vlastnictví: ​​„Česko se sice v nejnovějším světovém žebříčku svobody médií umístilo na desátém místě, avšak tato pozice je vzhledem k přetrvávajícím systémovým rizikům křehká. Některá z nich by mohl odstranit Evropský zákon o svobodě médií – jeho adaptaci na národní úrovni je však nutné chápat jako příležitost k posílení odolnosti médií, nikoliv jako formalitu. Klíčovou roli v tom hrají Ministerstvo kultury a Parlament ČR, které by měly aktivně přispět k vytvoření stabilního
a transparentního mediálního prostředí.“

Podle předsedy Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky Davida Smoljaka se informační prostor za posledních deset let změnil k nepoznání. „Mainstreamovými médii se staly digitální platformy poháněné algoritmy, které nabízejí personalizovaný obsah bez ohledu na jeho objektivitu nebo relevanci. Proto musíme podpořit nejen nezávislost, ale samotnou existenci médií, která dodržují základní žurnalistické standardy,“ domnívá se.

Dále vystoupila ředitelka Nadace OSF Martina Břeňová: „Internet alespoň občas používá 85 % Čechů a Češek, ale jen 24 % má podle našich průzkumů pokročilé digitální dovednosti – což je pod průměrem EU. Mnozí se tak uzavírají do bezpečí vlastních bublin a ztrácejí důvěru v jiný názor. Mnozí se cítí ztraceni, a právě zde sehrává občanská společnost klíčovou roli v podpoře dialogu, kritického myšlení a porozumění – základů odolné a otevřené společnosti.“ Debatu zakončil Pavel Mička z Úřadu vlády ČR, který mluvil o možnostech posílení spolupráce mezi veřejnou správou a občanskou společností.

Závěry z kulatého stolu se promítnou do návrhů určených médiím, politickým institucím
a dalším aktérům. Debata potvrdila, že budoucnost demokracie závisí na podpoře nezávislých médií a posilování otevřeného dialogu mezi státem a společností.

Rezoluce vytvořené v rámci občanského parlamentu o médiích a demokracii naleznete ke stažení zde.