Rozpravy o českých médiích: Finanční přežití médií

Inzerce, platící čtenáři, nebo koncesionářské poplatky – to jsou jedny z nejznámějších způsobů financování médií. Jak si ale poradit v čase, kdy většina českých domácností šetří, kde se dá? A mohla by takzvaná velká mediální novela, která jedná o navýšení poplatku veřejnoprávním médiím nabourat nezávislost médií v Česku? Těmto tématům se věnujeme v prvních Rozpravách tohoto roku s názvem Finanční přežití médií, které je dnes aktuálnější než kdy dříve.

Hosté:

• Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, předsedkyně dozorčí rady Czech News Center,
• Jiří Hošna, ředitel komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase,
• Robert Čásenský, šéfredaktor magazínu Reportér.

Diskuzi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Více o hostech se můžete dozvědět ve videu na našem Facebooku nebo Instagramu.

„Situace financování není tragická, ale především v minulém roce jsme se k tomu přiblížili několikrát,“ přiznala Libuše Šmuclerová. Může za to podle ní více faktorů, mimo jiné například skutečnost, že média se s covidovou i postcovidovou krizí musela vypořádat sama, bez jakékoliv podpory, ale také debaty ohledně navýšení DPH, konkrétně její zvednutí u veškerých deníků na nejvyšší sazbu. Robert Čásenský přiznává, že po období komunismu se finanční podpora médií ze strany státu stala pro spoustu lidí něčím nemyslitelným. V té době však podle něj nebyl příliš velký problém média financovat. „Svět se posunul a stejně jako se posunul v jiných oblastech, které musí stát finančně podporovat, mělo by to tak být i u médií.“

Vášnivou diskusi také rozpoutala výše zmíněná novela připravená ministerstvem kultury, díky níž by se poplatky pro Český rozhlas zvedly o deset korun. Podle Jiřího Hošny jde o neodkladnou záležitost, která je zásadní pro zachování služeb Českého rozhlasu tak, jak jsou nyní nastavené. „Mám pocit, že si lidé myslí, že jde o strašení, že stejně vždycky někde něco najdeme, ale tak to opravdu není.“ Omezení, které by nastalo, pokud by novela nebyla přijata do konce tohoto roku, by se týkalo například slučování programů, výrazného omezení digitálních stanic, či (při fatalistickém scénáři) zrušení Symfonického orchestru.

Ačkoliv novela zastřešuje pouze veřejnoprávní média, nepřímo by mohla ovlivnit i ta komerční. Podle Roberta Čásenského na veřejnoprávní média bude mít vždy vliv politická scéna, jelikož určitými způsoby obsazuje jeho management. Pokud by se tedy díky novele posílila veřejnoprávní média a oslabila ta soukromá a následně se k moci dostal někdo jiný (jako se tomu stalo například v Maďarsku nebo na Slovensku), mohly by se podle něj z veřejnoprávních médií stát média státní.

Jak tyto problémy řešit? Je reálné se dopracovat k dohodě, která bude výhodná pro všechny a nebude se dát politicky zneužít? To se dozvíte v lednovém díle našich Rozprav, které jsou dostupné na na podcastových platformách, jako je Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index, Podchaser. Přejeme příjemný poslech!