Rozpravy o médiích: Švarcsystém v českých médiích

Podepisování faktur, vypracovávání výkazů a každoroční plnění daňového přiznání. To je realita nejen pro ty, kteří si založí vlastní firmu, ale také pro spoustu lidí, kteří pracují v tzv. švarcsystému. Novináře nevyjímaje. Proč se jedná o tak velký problém? Lze si vůbec vybrat, zda se člověk nechá zaměstnat, nebo bude součástí švarcsystému? A jak by se tento problém mohl řešit?

O problému švarcsystému v českých médiích debatovala Lucie Šťastná z IKSŽ společně s Šárkou Homfray, odborovou právničkou a místopředsedkyní Odborového svazu státních orgánů a organizací, Marínou Urbánikovou, socioložkou médií z FSS MU, přednášející na FSV UK a  na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty MU, zakládající členkou spolku Ženy v médiích, a také Evou Svobodovou, novinářkou a politoložkou spolupracující s Radiem Wave, ČRo Plus a deníkem Právo.

O tom, co je a jak funguje švarcsystém v českých médiích, hostky diskutovaly v první části diskuse. „Mohli bychom ho nazvat zastřeným pracovně-právním vztahem nebo také nelegálním zaměstnáváním,“ vysvětlila pojem hned v úvodu právnička Šárka Homfray s tím, že jako ilegální ho vidí aktuální zákon o zaměstnanosti. Fungovat to podle ní může, i když je to nelegální, v důsledku tolerování tohoto systému českou společností a nedostatku kontrol. Takzvaně „na švarcsystém“ pracuje podle Maríny Urbánikové téměř čtvrtina novinářů, kteří se zúčastnili výzkumu pro spolek Ženy v médiích. Přitom většina z nich by zaměstnanecký poměr upřednostnila. Proč tedy pracují v tomto typu pracovně právního vztahu? Nemají totiž příliš na výběr. Pokud s tím nebudou souhlasit, často nemohou přijmout práci, která by jim vyhovovala. Tuto zkušenost má například Eva Svobodová, která se vědomě rozhodovala, že tento typ pracovního vztahu nechce. Podle ní to ale její volbu ohledně práce spíše znesvobodnilo.

A proč švarcsystém odmítla? Tento typ zaměstnání totiž například nabourat nezávislost médií. O dopadech švarcsystému na novinářskou práci, žurnalistiku a demokracii, byla druhá část diskuse. „Je jasné, že některá média nepokryjí téma švarcsystému, protože to sami provozují,“ uvedla příklad Eva Svobodová. Švarcsystém ale umožňuje médiím také okamžité ukončení spolupráce, novinář tedy prakticky nemůže svému vedení důvěřovat, že se za něj v případě kontroverzní kauzy postaví, a zároveň to lze vnímat tak, že si „nemůže dovolit“ médium kritizovat. V důsledku toho může upadat kvalita médií, a to nejen proto, že se nebudou točit reportáže o jistých tématech, ale také z důvodu odchodu kvalitních novinářů z prostředí žurnalistiky, což může mít dopady na demokracii v České republice. Také se díky tomuto poměru může prohlubovat rozdíl mezi muži a ženami, jelikož nedává jistotu návratu do práce po rodičovské či mateřské dovolené.

Řešení tohoto problému, o kterých byla poslední část diskuse, nejsou sice vůbec jednoduchá, ale mělo by k nějakému dojít. Podle Maríny Urbánikové by změnu měla nastartovat hlavně média veřejné služby, protože by měla být vzorem pro společnost i ostatní média. Je ale důležité podotknout, že se ve většině případů nejedná o zlou vůli šéfredaktorů, nýbrž o ekonomickou nutnost. „Když médium švarcsystém zruší, vyhodí spoustu pracujících a zůstane v něm málo novinářů,“ podotýká. Také zmiňuje, že po zvýšení konscesionářských poplatků by se situace mohla vyvíjet lépe. Nelze chtít po médiích, aby tento problém vyřešila ze dne na den, ale je nasnadě, aby vymyslela určitý plán, který by se mohl převzít z již fungujících zahraničních modelů.

Týká se švarcsystém jen mladých novinářů a novinářek? Jak si mediální organizace zajistí, že novinář jako podnikající osoba bude pracovat v jejích prostorách, pod jejím jménem a na směny? Mají novináři pracující na švarcsystém nárok na dovolenou? Dá se říct, na jakých pozicích dostávají novináři nabídku smlouvy a pro jaké pozice se vybírají spíše „externisté“, tedy OSVČ? Souvisí současné neuspokojivé pracovně právní podmínky s úvahami současných novinářů o úplném odchodu ze žurnalistiky? A bude za ně náhrada? Je cestou k řešení sdružování novinářů v odborech nebo profesní organizaci? Nebo by se měly změnit zákony?

Co si myslí hostky o těchto i dalších otázkách, uslyšíte v nejnovější epizodě podcastu Rozpravy o médiích. Přejeme příjemný poslech!

Poslechnout si nás můžete na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index, Podchaser.  

Rozpravy o médiích si můžete poslechnout i po částech, které jsou vždy zhruba 20 až 25 minut dlouhé:

00:00:00 – 00:03:22 Úvod a představení hostů
 00:03:27 – 00:26:06 1. část: Co je to švarcsystém a jak v českých médiích funguje?
 00:26:12 – 00:52:36 2. část: Dopady na novinářskou práci, žurnalistiku a demokracii
 00:52:42 – 1:10:38  3. část: Jaké mají novináři možnosti změnit tuto situaci?
 01:10:40 – 01:12:08 Závěr a rozloučení