Česko na streamovací periferii. Nová studie Miloše Hrocha a Petra Szczepanika odhaluje nerovnosti Spotify

Zástupci Spotify kdysi slibovali, že svrhnou staré struktury hudebního průmyslu. Nicméně v posledních letech sílí kritika streamovací služby a ukazuje se opak. Spotify vytvořilo nepřehlednou síť gatekeeperů na několika různých úrovních a s různými typy moci. Nová studie Miloše Hrocha z IKSŽ FSV UK a Petra Szczepanika z FF UK se síť mnohdy neviditelných prostředníků snaží rozplést a přichází s vlastní typologií. Článek Playlisting the periphery: Platform intermediaries and East-Central European music visibility in Spotify’s geography publikovali v prestižním časopise New Media & Society

Spoluzakladatel Spotify Daniel Ek rád prohlašoval, že si všichni teenageři a teenagerky mohou vybudovat popovou kariéru ze svého dětského pokoje a oslovit lidi po celém světě. Článek Hrocha a Szczepanika ovšem ukazuje, jak velký rozdíl je, když z okna pokoje vidíte středoevropské sídliště, nebo věžáky ekonomického centra v Londýně. Výzkum do diskuzí o Spotify a streamování přináší geografickou perspektivu a soustředí se na prozatím nepříliš probádanou perspektivu středovýchodní Evropy. Využívá přitom poznatky z politické ekonomie globálních médií a z platformních studií a ukazuje, jak Spotify nerovnosti mezi kulturními centry a periferiemi prohlubuje a jak tyto nerovnosti prožívají lidé, kteří se snaží uspět na poli hudebního streamování.

Rovné šance? Jak pro koho

Byť se hudební platformy rády prezentují jako spravedlivé prostředí, kde mají všichni stejné příležitosti bez ohledu na původ nebo tržní hodnotu vydavatelství, výzkumy ukazují, že nerovnosti naopak často prohlubují. Spotify své trhy rozděluje do několika kategorií podle priority a na základě toho přiděluje zdroje a pozornost. 

Algoritmy i kurátorstvo playlistů upřednostňují angloamerickou hudbu a umělci i umělkyně z periferních regionů se pak jen těžko dostávají do kurátorských playlistů Spotify, které jsou zásadní pro zviditelnění. Regiony jako středovýchodní Evropa jsou pro hudební streamovací službu spíše zdrojem růstu uživatelstva a levné práce než exportovatelné hudby. 

Studie Hrocha a Szczepanika odhaluje, střední Evropa sice rostem počtem předplatných, ale zůstává na okraji hudebního trhu. Jejich výzkum staví na průmyslové etnografii a rozhovory s prostředníky, kteří platformy využívají ke zviditelnění hudební tvorby. Ať už jde o zaměstnance a zaměstnankyně lokálních poboček nadnárodních hudebních vydavatelství, digitální distributory nebo samotné tvůrce a tvůrkyně hudby. 

Jak prodávat hudbu na periferii?

Autoři identifikují čtyři typy aktérů, kteří plní roli prostředníků mezi periferní hudební tvorbou a globální platformou: 1) samotní tvůrci a tvůrkyně přizpůsobující se platformě, 2) tradiční strážci a strážkyně přístupu, kteří se adaptují na logiku nového digitálního trhu s hudbou, 3) noví distributoři a distributorky sladění s platformní logikou, 4) strážci a strážkyně přístupu uvnitř platformy. Jejich vzdálenost od center – ať už od korporátní moci Spotify, soustředěné v pobočkách po světě, nebo od tradičních kulturních metropolí, jako je například zmiňovaný Londýn – určuje, jakým způsobem prezentují hudbu a jaké vytvářejí strategie pro dosažení platformní viditelnosti. Studie ukazuje, že lidé na okraji platformní ekonomiky mají jen malé možnosti, jak přitáhnout pozornost a změnit nerovnosti, které zde panují – a často u toho posilují právě ty hierarchie, které se snaží překonat.

Článek Playlisting the periphery: Platform intermediaries and East-Central European music visibility in Spotify’s geography si lze v plném znění přečíst zde. Studie je jedním z výstupů výzkumného projektu „Příležitosti a bariéry přeshraniční distribuce české hudební produkce“ (podpořeného Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI III), na kterém Hroch se Szczepanikem spolupracují s Univerzitou Palackého v Olomouci.