Okamura je vůdčí dezinformátor o EU, ukázal výzkum, na kterém se podílí IKSŽ

Tomio Okamura (SPD) vychází z mezievropského srovnání na sociálních sítích jako nejvýraznější krajně pravicový dezinformátor o Evropské unii. Výzkum antievropských fake news, kterého se účastnili mediální vědci a vědkyně z Univerzity Karlovy, ukázal, že jeho euroskeptické příspěvky jsou ze zkoumaných 10 evropských zemí nejúspěšnější. To se ale nepromítá do volebních preferencí – ve volbách do poslanecké sněmovny přišli o dvě křesla. "V Evropě často vidíme, že radikální pravicové hlasy mají silné zastoupení na sociálních sítích, ale náš výzkum ukazuje, jak výjimečně silný je Okamurův hlas," uvedl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Karlovy prof. Nico Carpentier.

Výzkumu, který se zabývá rozvojem evropských mediálních platforem, se zúčastnilo 10 evropských zemí od Itálie a Španělska přes Švédsko a Belgii až po Bulharsko a vědci a vědkyně se soustředili na fake news mířené proti Evropské unii. Analyzovali nejúspěšnější obsah na třech sociálních sítích během podzimu 2021, kdy v České republice dominovalo sociálním sítím téma parlamentních voleb.

Výzkumný tým z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK ve spolupráci s jedenácti evropskými výzkumnými týmy – pracoval s příspěvky na sociálních sítích Facebooku, Twitteru a Youtube. Zásadním zjištěním bylo, že Okamura dominoval napříč zkoumanými zeměmi. Jeho příspěvky tak měly na Facebooku z evropských zemí, které se výzkumu účastnily, největší dosah. Následoval ho pravicově nacionalistický belgický politik Theo Franckem, krajně pravicová německá politička Alice Wiedel a řecký levicový expremiér Alexis Tsipras. Na Twitteru byla v česku nejúspěšnější Alena Schillerová, v mezievropském srovnání ve zkoumaném období byla druhou nejúspěšnější osobností na této sociální síti.

Hlavním trendem ve zkoumaných evropských zemích byl úspěch krajně pravicových politiků na Facebooku. Vymykal se tomu pouze již zmíněný Alexis Tsipras, který vede levicovou stranu Syriza. Ve většině případů se jednalo o profily politiků, nikoliv stran, což naznačuje značnou celebritizaci a personifikaci názorů. Výjimkou je ale Švédsko, kde byl ve sledovaném období nejčetnější stranický profil Švédských demokratů. Ve výzkumu ale figurovaly také země, kde politici a politické strany neměly na sociálních sítích velkou relevanci, a to v Bulharsku a v Portugalsku. Nejúspěšnější politický příspěvek v Bulharsku pocházel od tamního úspěšného rappera Itso Hazarta, který informoval o svém vstupu do politiky. V Portugalsku z 676 analyzovaných nejúspěšnějších příspěvků bylo pouhých 35 publikováno politiky či politickou stranou. 

Témata byla celoevropsky podobná, převládalo onemocnění Covid-19, restrikce s ním související, zdravotní krize a ekonomické následky protipandemických opatření. Napříč zkoumanými zeměmi byl euroskepticismus a pozitivní vztah k Evropské unii vyvážený, v Česku ale dominovaly příspěvky volající po Czexitu či jinak kritizující EU.

„I když existují náznaky, že populistické, krajně pravicové a euroskeptické hlasy jsou na Facebooku populární, v České republice je třeba být opatrní, kdybychom chtěli výsledkům přičítat širší společenskou relevanci a dopady bez dalšího výzkumu,“ upozorňuje mediální vědkyně Vaia Doudaki, která se na výzkumu podílí. „Vysoká popularita na jedné platformě sociálních médií se automaticky nepromítá do souhlasu a přijetí vlastních pozic.“

Úspěch krajní pravice lze vysvětlit tím, že jejich rozhodné příspěvky ukazující stanovisko působily na emoce. Především pak na negativní emoce, jako je nenávist a strach. Sdělení tohoto typu obsahují emocionální náboj, čitelný názor a jasné vymezení se pro nebo proti. Tento způsob komunikace přitahuje pozornost ostatních uživatelů a vytváří virální obsah, což podporují studie zkoumající, jak s emocemi manipulují sociální sítě jako Twitter nebo Facebook. Obsah tak může spíše vyvolávat bouřlivé reakce a dosahovat tím vyššího dosahu a úspěchu, i přesto, že s obsahem uživatelé nemusí souhlasit a propisovat se do jejich volebních rozhodnutí. Ostatně, v parlamentních volbách 2021 ve srovnání s předchozím obdobím SPD ztratila dvě křesla.

Výzkumný projekt EUMEPLAT

Mezinárodní výzkumný projekt EUMEPLAT byl spuštěn 1. března 2021 a jeho cílem je zkoumat, jak platformizace konzumace zpráv a kultury ovlivňuje naše vnímání a chápání Evropy a toho, co dnes znamená být Evropanem. Projekt získal finanční prostředky z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 101004488. Informace a názory uvedené v tomto článku jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet oficiální stanovisko Evropské unie. Orgány nebo instituce Evropské unie ani žádná osoba jednající jejich jménem nemohou být činěny odpovědnými za případné využití informací obsažených v tomto článku.

Více informací o výzkumu a jeho výsledcích jsou k dispozici zde: https://www.eumeplat.eu/results/deliverables/

Na IKSŽ výzkum koordinuje Nico Carpentier

O výsledcích výzkumu informovaly například Hospodářské noviny