Komunikace vědy za oceánem – doktorandka Karolína Poliaková získala Fulbrightovo stipendium pro výzkum na Kolumbijské univerzitě

Komunikace vědy za oceánem – doktorandka Karolína Poliaková získala Fulbrightovo stipendium pro výzkum na Kolumbijské univerzitě

Studentka IKSŽ Karolína Poliaková stráví třetí ročník doktorského studia ve Spojených státech. Od 1. října 2023 bude provádět výzkum na prestižní Kolumbijské univerzitě, která se řadí k pětici nejlepších vysokých škol (tzv. Ivy League). Poliaková se zabývá oblastí komunikace věd a čas strávený v New Yorku bude věnovat především výzkumu tohoto tématu v politickém kontextu.

„Cílem projektu, se kterým jsem se hlásila, je zmapovat komunikační procesy, které ovlivňují rozhodování politiků a političek v otázkách, které vyžadují vědecké poznatky. Třeba když zavádějí proticovidová opatření, hledají řešení klimatické krize nebo nastavují lokální politiku ohledně čištění odpadu,“ přibližuje doktorandka svůj výzkumný záměr. Jak se politici dozvídají o vědě? Z jakých zdrojů čerpají novinky o výzkumu? A které informační kanály hrají roli v hlasování o vědeckých tématech? To jsou některé otázky, na které bude Poliaková hledat odpovědi během svého osmiměsíčního pobytu v Americe.

Kolumbijská univerzita

Kolumbijská univerzita, zdroj: https://www.columbia.edu/ 

Výběrové řízení

Spolupracovat bude s dr. Natalií Pasternak Taschner a profesorem Stephenem Firesteinem, kteří na Kolumbijské univerzitě působí pod hlavičkou School of International and Public Affairs (SIPA). Navázání kontaktu bylo v procesu získání Fulbrightova stipendia klíčové – zvací dopis od výzkumníků z americké univerzity je povinnou součástí přihlášky. Dále jsou zapotřebí tři doporučující dopisy od relevantních osobností v ČR, návrh výzkumného projektu a motivační dopis. S těmito materiály se žadatelé hlásí do výběrového řízení, které je završeno pohovorem s Fulbrightovou komisí včetně výkonné ředitelky Hany Ripkové.

„Výběrové řízení je opravdu náročný proces, který trvá několik měsíců. Musíte zajistit řadu dokumentů a především pozvání od americké strany,“ objasňuje Poliaková spletitou cestu vedoucí ke stipendiu, o které se uchází řada špičkových vědců a vědkyň. 

„Asi nejtěžší fázi celého řízení pro mě bylo hledání potenciálních garantů v USA. Oslovíte řadu odborníků, doufáte v jakoukoliv odpověď, seznamujete se, vyjednáváte a potřebujete i špetku štěstí. Pokud nemáte od někoho zprostředkovaný kontakt, hodně záleží na tom, zda výzkumníky zaujmete a najdete společnou řeč. Mně se to podařilo a rozhodně doporučuju zájemcům, aby se nebáli mířit vysoko. I světoví profesoři na druhé straně e-mailu jsou jenom lidi,“ vybízí doktorandka ostatní studující k odvaze. Také zmíněné doporučující dopisy podle ní hrály velkou roli a je velmi vděčná těm, kdo se za ní tímto způsobem zaručili.

Fulbrightovo stipendium

Proč je o tento prestižní program takový zájem? Fulbrightovo stipendium umožňuje plně se věnovat libovolné výzkumné činnosti a získat cenný čas (a finance) na soustředěnou práci. To si pochvaluje i stipendistka z IKŠZ: „Doktorát obnáší spoustu povinností jako plnění předmětů, výuku, vedení závěrečných prací, účast na konferencích, odborné publikace a další aktivity spojené s chodem katedry. Najít si prostor na samotnou dizertaci je pro hodně z nás náročné – zejména když balancujete studium, práci a společenský život. Těším se, že mi Fulbright trochu rozváže ruce a budu se moct konečně soustředit právě na výzkum spojený s dizertací.“ V té se Poliaková věnuje diskurzu mezioborové spolupráce vědců a umělců. V New Yorku se dle jejích slov nachází hned několik interdisciplinárních pracovišť, kde se takto rozdílné přístupy mísí. „Chtěla bych na vlastní kůži zažít, jak to v takových uměleckých laborkách ‘bzučí’ a kde se realizují nápady propojující třeba bioinženýrství a kreativní experimenty,“ dodává se zjevným zápalem pro věc.

Vedle těchto aktivit se doktorandka plánuje zapojit také do vývoje nového předmětu, která Taschner s Firesteinem připravují pro následující akademický rok. K sestavení sylabu přispěje svými znalostmi z předmětu Komunikace vědy a výzkumných institucí, který v loňském roce otevřela na IKSŽ společně s doc. Hejlovou.

Cenné zkušenosti z pobytu chce Poliaková zužitkovat i po návratu do ČR. „Cítím obrovskou pokoru, že budu moci nahlédnout pod pokličku jedné z nejlepších univerzit světa. Je to obrovská příležitost zjistit, jak se věci dělají jinde. Nejen v oblasti vědy, ale i v otázkách diverzity a genderové rovnosti se od Ameriky můžeme v mnohém inspirovat,“ přibližuje doktoranda. 

Rozhodně ale nechce zapomenout na evropské hodnoty a i své tamější kolegy chce nadchnout pro naše kulturní bohatství. “Česká věda má světě dobrý zvuk a určitě budu pokračovat v šíření osvěty o tom, jaké skvělé lidi u nás máme, v čem jako národ excelujeme a z jak nádherného kulturního prostředí do USA přijíždím,” uzavírá. Přejeme Karolíně na této misi hodně štěstí. Enjoy!

 

Úvodní fotografie a informace: Karolína Poliaková