Projekty disertační práce 2023

Projekt disertační práce představuje výzkumnou oblast, jíž se uchazeč chce v případě svého přijetí do doktorského studia zabývat. Na základě projektu určuje oborová rada školitele přijatých uchazečů. V případě přijetí také projekt slouží jako základ pro vypracování individuálního studijního plánu doktoranda.

Uchazeči se mohou hlásit i se svými vlastními projekty, které jsou odlišné od poptávaných témat. Je však zapotřebí je prodiskutovat s potenciálním školitelem/školitelkou. Uchazeči by se měli také ujistit, že v případě úspěchu u příjímacích zkoušek budou školitelem/školitelkou vedeni. Uchazeč by měl mít na mysli, že se téma musí shodovat s výzkumným zaměřením institutu.

• V motivačním dopise prosím uveďte zájem o konkrétní doktorský projekt a jeho podrobnější rozpracování.
• V případě doplňujících dotazů se prosím obraťte na Centrum doktorských studií cds.iksz@fsv.cuni.cz.
• Dotazy týkající se konkrétních doktorských projektů směřujte přímo na příslušného školitele.
• Kompletní informace včetně odkazu na online přihlášku naleznete zde a zde.
• Šablona pro projekt disertační práce ke stažení.

Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze hledá kandidáty pro následující projekty doktorského studia v rámci českojazyčného doktorského programu Mediální studia (každý projekt bude podpořen stipendiem):

1. Média a ženská otázka po roce 2010 do současnosti 

   Práce by měla navázat na moji docentskou práci s názvem Česká média a feminismus, která byla obhájena na FSV UK. Doktorand nebo doktorandka by měl/a zpracovat situaci ve vybraných českých médiích (ať už se vývoj zastavil, nebo pokračoval). Práce by měla obsahovat analýzu současného stavu, mezi hypotézy by patřila např. ta, zda pod vlivem genderových studií (Praha, Brno) došlo k posunu na vedoucích postech v médiích. Jádro disertace by bylo založeno na recepci vybraných médií zkoumaného období, jejich analýze a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. V Americe existuje index, kterému se říká „she-index“, má měřit rovnost přístupu k mužům a ženám ve firmách, ale vlastně jen ukazuje, kolik procent žen je v představenstvu nebo ve vyšším managementu. Jedním z úkolu studie by bylo zjistit, jak se ženy v médiích vnímají (cítí). Neměřit jen podíl žen – tedy aby se k mužům a ženám přistupovalo stejně, nezaměřit se jen na formální čísla – tedy že žena v představenstvu médií nebo v pozici šéfredaktora znamená, že se ženy automaticky cítí lépe. Navíc média mají dojem, že tím splnila svůj úkol. Redaktorka v médiích je i veřejná postava, tedy slouží jako vzor. Proto je podle mne taková studie důležitá.

   Navrhovaná školitelka: doc. PhDr. Barbora Osvaldová, barbora.osvaldova@fsv.cuni.cz
     

2. Dětská zkušenost s informacemi z pohledu rodičů 

   Dětská zkušenost s informacemi je komplexní a různorodá. Výzkum a veřejný diskurz posledních let se soustředil především na školní prostředí a na falešné zprávy a dezinformace. Primárním cílem doktorského projektu by mělo naopak být pojmout téma mnohem celistvěji a s důrazem na život mimo školu. Jak rodiče vnímají a prožívají dětskou zkušenost s informacemi v různých formách (od zpravodajství, přes online videa a dokumentární film až po nonfikční literaturu)? Jak se staví k dětským volnočasovým aktivitám pojícím se k informacím (konzumování, sdílení, vlastní tvorba)? Jaké jsou jejich ideály a obavy a jakou roli v nich hrají sociální konstrukty (např. dítě a dětství, gramotnost) a fenomény (např. mediální panika)? Student(ka) bude využívat kvalitativní nebo smíšené metody výzkumu a bude mít k dispozici také aktuální kvalitativní data pojímající relevantní problematiku z perspektivy dětí. Práce bude volně napojena na činnost ustáleného mezioborového a mezifakultního výzkumného týmu, který nabídne odborné, výzkumné i obecně akademické zázemí. 

   Navrhovaná školitelka: Mgr. Markéta Supa, Ph.D., MA, marketa.supa@fsv.cuni.cz

   Navrhovaná konzultantka: Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D.
    

3. Concepts of National Identity in Europe and the World 

   Interest in national issues has increased noticeably in recent years. It seems that the numerous crises in Europe and the world are strengthening many people's focus on their own nation, national culture and collective identity.

   This call is aimed at doctoral students who want to empirically analyze and describe concepts of national identity in a specific country or region of their choice – also from a cultural-historical or comparative perspective. The research should be based on text material from the media, literature, education, etc. Possible methods of text analysis: content analysis, discourse analysis, semiotic text analysis. There is an opportunity to take part in a project that deals with the cross-cultural comparison of national self-images. Students are welcome to write their dissertation in English, Czech or German.

   Navrhovaná školitelka: Ulrike Notarp, Ph.D., ulrike.notarp@fsv.cuni.cz
    

4. Marketing communication and tobacco control 

   Department of Marketing Communication and Public Relations welcomes Czech or international scholars focusing on primary research in tobacco control from the standpoint of marketing and strategic communication (e.g. research of new strategies and tactics employed by tobacco companies, targeting customers, online and social media marketing, stealth marketing, lobbying, public affairs, influencer marketing, etc.). Our goal is to analyze and present marketing and communication strategies and tactics by the tobacco industry which prevent consumers from tobacco or nicotine cessation and undermine public health. We especially focus on campaigns or tools aimed at adolescents and youth, incl. new forms of tobacco or nicotine products (HTP, pouches, vapes, etc.). Close cooperation with the Addictology Dept. of 1st Medical Faculty, Charles University, is needed. 

   Navrhovaná školitelka: doc. Denisa Hejlová, Ph.D., denisa.hejlova@fsv.cuni.cz
    

5. Fotografie a vytváření obrazu druhého 

   Téma se zaměřuje na výzkum specifických prostředků, pomocí kterých technické obrazy – a zvláštně fotografie – vytvářejí obraz toho druhého (the other). Metodologicky jde především o kvalitativní výzkum (i když kvantitativně-kvalitativní přístup není vyloučen), analyzující zobrazení druhého jako nepřítele – například ve válečném konfliktu nebo jako kulturního či etnického nepřítele. Lze se soustředit i na genderové stereotypy. Výzkum je zaměřen především na čistě vizuální (tematické, estetické, formální) prostředky konstrukce toho druhého – tedy jaké formální aspekty bývají používány k vytvoření obrazu druhého. Projekt se může soustředit jak na historickou fotografii, tak na současnou fotografii nebo na historickou komparaci.

   Navrhovaný školitel: doc. Robert Silverio, Ph.D., robert.silverio@fsv.cuni.cz 
    

6. Kompozice fotografie jako narativní a kognitivní konstrukt 

   Téma analyzuje kompozici ve fotožurnalistické fotografii či obecněji ve fotografickém obraze ve smyslu narativního prvku s kognitivním přesahem. Fotografie jako statický, časově ohraničený obraz slouží k vyprávění příběhů v čase. Výzkum akcentuje to, jak fotografie skrze kompozici vytvářejí narativní funkce a povědomí o světě. Analyzovány jsou kognitivní možnosti této narace a potenciální kognitivní zkreslení, případně podobnosti a odlišnosti s kompozicí pre-technických obrazů. Předpokládá se výzkum vytváření rámců, do kterých je fotografie zasazována. Projekt  umožňuje výzkum dalších formálních prvků, které se na naraci spolupodílejí. Projekt nabízí značnou šíři metodologických přístupů: synchronní či diachronní analýza, kvalitativní či kvalitativně-kvantitativní přístup, post-strukturalistická analýza, série případových studií či kombinace uvedeného.

   Navrhovaný školitel: doc. Robert Silverio, Ph.D., robert.silverio@fsv.cuni.cz 
    

7. Technický obraz a dědictví obrazu rukodělného 

   Téma se zaměřuje na výzkum specifických výrazových prostředků, které představují u technických obrazů – a zvláštně fotografie – dědičné nositele estetických a narativních aspektů rukodělných obrazů, tedy malířství, grafiky, kresby, popřípadě i dalších tradičních uměních jako divadlo (například u inscenované fotografie). Metodologicky jde především o kvalitativní výzkum (i když kvantitativně-kvalitativní přístup není vyloučen), analyzující, jak dědictví starších médií ovlivňuje nejen fotografickou tvorbu ale i její diváckou percepci. Lze se soustředit na kompoziční, barevné, tonální i narativní stereotypy. Projekt se může zaměřit jak na historickou fotografii, tak na současnou fotografii. Lze se zabývat i diachronní perspektivou, tedy jak moc se mění dědictví rukodělného obrazu v jednotlivých fázích dějin fotografie v závislosti na technických možnostech fotografie.

   Navrhovaný školitel: doc. Robert Silverio, Ph.D., robert.silverio@fsv.cuni.cz
    

8. Účinky tvůrčího procesu dokumentárního filmu a jeho reflektivní funkce v procesu rozvoje osobnosti 

   Na procesu tvorby lze zkoumat účinky a vliv médií. Autor a) překonává bariéry a sám v sobě tak posouvá hranice, b) aplikuje sám na sebe i reflektivní funkci média. S tím pracuje obor arteterapie (např. filmová terapie - filmmaking therapy), který je využíván v práci s lidmi trpícími úzkostmi a psychickými traumaty a může pomoci při osobním psychologickém rozvoji. Vhodným audiovizuálním druhem pro takový proces je krátký dokumentární a experimentální film. Uchazeč/ka by se mohl/a zaměřit na účinky tvůrčího procesu a jeho reflektivní funkci a to kombinací experimentu a teoretických přístupů vycházejících z mediálních, resp. filmových studií. Na základě analýzy krátkých filmů realizovaných účastníky experimentu (skupinou) by byl navržen teoretický rámec možného výzkumu a metodika zaměřená na analýzu dokumentárních a experimentálních filmů, resp. definici jejich možných účinků.

   Navrhovaný školitel: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D., martin.stoll@fsv.cuni.cz 
    

9. Kritická recepce literatury pro děti a mládež v českých literárních časopisech po roce 1989 

   Politický převrat roku 1989 s sebou přinesl společensko-ekonomické změny, které měly výrazný dopad nejen na vydávání literatury pro děti a mládež, ale také na její kritickou a mediální recepci. Specializovaný časopis Zlatý máj vycházející od roku 1956 přestává vycházet roku 1997 a jeho pozici spíše symbolicky přejímá jako jediný časopis tohoto typu brněnské Ladění, který ovšem zaniká roku 2011. Výzkum by měl analyzovat, jak v daných situacích reagují ostatní tištěné literární časopisy celostátního dopadu (Host, Tvar) i jiné a jak se situace kolem sledování a kritické recepce literatury pro děti a mládež ve veřejném prostoru vyvíjí v následujících letech až do roku 2020.

   Navrhovaný školitel: doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D., radek.maly@fsv.cuni.cz 
    

10. Novinář Václav Burian a jeho doba 

    Předčasně završená životní dráha olomouckého novináře, překladatele a básníka Václava Buriana (1959–2014) a jeho dílo vybízejí ke zmapování a analýze. Počátkem osmdesátých let spoluzakládal samizdatový literární časopis Ječmínek vycházející následně až do roku 1987. Ten do značné míry vzešel z étosu olomoucké samizdatové edice Texty přátel založené již roku 1971. V devadesátých letech působil Burian v Hanáckých novinách a pomáchal transformovat časopis Scriptum (1991–2000) a roku 2003 s kolegou Tomášem Tichákem převzal vedení původně exilového časopisu Listy a definitivně tak překročil regionální úroveň svého působení. Disertační práce by měla podrobit  zkoumání tři desetiletí intenzivní novinářské činnosti jedné osobnosti (samizdat, devadesátá léta, první dekáda 21. století) a zahrnout ji do širšího dobového kontextu s jeho proměnami.

    Navrhovaný školitel: doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D., radek.maly@fsv.cuni.cz 
     

11. Gustav Bareš: novinář a vysokoškolský pedagog mezi stranickostí a pravdou 

    Gustav Bareš (1910–1979) představuje zajímavou osobnost komunistické žurnalistiky, která dosud postrádá plnohodnotnou biografii. Zatímco působení v nejvyšších stranických funkcích, zejména nechvalně známé zásahy do kulturní politiky a propagandy ve 2. polovině 40. a počátkem 50. let již bylo zkoumáno, stranou zůstala jeho publicistika. Dizertační práce by měla Barešovu publicistiku zhodnotit a zejména zasadit do kontextu stranické žurnalistiky 30. let a zejména společenských diskusí 60. let. Analýza veřejné činnosti, včetně působení na Fakultě osvěty a novinářství Univerzity Karlovy, v jejímž čele od roku 1966 stál, umožní lépe pochopit Barešův vztah k reformnímu myšlení 60. let i limity, které se projevily v období

    Pražského jara. Výzkum zhodnotí jak Barešovu žurnalistiku, literární tvorbu, či sociologické úvahy, tak bohaté archivní prameny.

    Navrhovaný školitel: prof. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., jiri.knapik@fpf.slu.cz 
     

12. Diskurz jako nástroj i odraz strategické komunikace ve veřejné sféře 

    Účinná strategická komunikace veřejných institucí, například ministerstev, předpokládá vybudování jednotného a soudržného diskurzu. Jde nejen o marketingové praktiky, ale především o promyšlené jazykové jednání, které je třeba pěstovat. Je proto nutné zkoumat podobu diskurzu. To znamená, jakými prostředky a způsoby komunikace na veřejných komunikačních platformách prezentujících veřejné instituce a v médiích je konstruována skutečnost, identita subjektů a jednotlivých záměrů komunikačního působení včetně vytváření komunikačního stylu obecně. Je nutné zkoumat je z dlouhodobějšího hlediska, hledat projevy konzistence jazykového jednání, nebo odhalovat diskrepance, které nejsou z hlediska dlouhodobého záměru komunikace organizace prospěšné. Na základě takové analýzy navrhovat změny a hledat řešení pro účinnou formu strategické komunikace. Projekt je možné zaměřit na jednu veřejnou instituci a její veřejnou komunikaci.

    Navrhovaná školitelka: PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D., sona.schneiderova@fsv.cuni.cz
     

13. Český mediální systém ve čtvrtém věku politické komunikace 

    Jakkoliv se po svém zveřejnění staly „tři věky“ (Blumler, Kavanagh 1999) východiskem pro periodizaci vývoje politické komunikace a „tři modely“ (Hallin, Mancini 2004) základem pro systémově-komparativní uvažování o vztahu média-politika (a svou výsadní roli si udržují dodnes), hned následující roky přinesly řadu pokusů o jejich revizi a doplnění (ať již analytických dimenzí, nebo původně opomenutých regionů, vč. CEE). Po dvou dekádách pak vyvstala pro mediální studia nutnost jak syntetizovat dílčí poznatky o žitém „čtvrtém věku“ politické komunikace, tak i radikálně přehodnotit (zejm. zohledněním role „nových“ a síťových médií) uvažování o vztahu média-politika (a následné vytváření modelů).

    Cílem projektu bude k tomuto úsilí přispět českým příspěvkem: v teoretické části by disertační práce měla zpracovat nejaktuálnější poznatky obou výše jmenovaných oblastí, v empirické pak vytvořit aktuální detailní popis/model českého mediálního systému (vč. normativních aspektů). Postup/metody: Rešerše - sekundární analýza dat (příp. rozhovory) – klastrová komparativní analýza.

    Navrhovaný školitel: PhDr. Jan Křeček, Ph.D., jan.krecek@fsv.cuni.cz 
     

14. Postavení novináře v Československu 80. let 20. století 

    Zatímco postavení novináře v Československu v 60. letech s přesahem do 70. let je již docela dobře prozkoumané, role novináře v 80. letech je stále nepříliš zpracované téma. Spolu s prohlubujícím se zájmem historiků o konceptualizaci 80. let a pozdní normalizaci by oblast komunikačních studií měla nabídnou ucelenou či alespoň dílčí konceptualizaci role novináře v 80. letech a době takzvané přestavby. Cílem práce by měl být výzkum proměny limitů a podmínek novinářské práce v 80. letech v jednotlivých médiích i v rámci státní a stranické tiskové politiky. Studující se může zaměřit jen na oficiální novináře, případně práci doplnit o neoficiální novináře v čím dál početnějším samizdatu. Práce by nejen měla přispět k objasnění podstatného úseku historie česko(slovenské) žurnalistiky, ale i koncepčně popsat proces disciplinace novináře ve slábnoucím autoritativním režimu. Metodou mohou být obsahové analýzy dobových médií, historické metody při průzkumu archivních dokumentů či rozhovory s tehdejšími novináři.

    Navrhovaný školitel: Mgr. David Klimeš, Ph.D., david.klimes@fsv.cuni.cz 
     

15. Vývoj a perspektivy mediálních jazyků 

    Ph.D. projekt je zaměřen na podoby a proměny vyjadřování ve sféře mediální a marketingové komunikace. Téma může být syntetizováno v déledobější diachronní perspektivě, zpracováno jako konkrétní case study či komparací více případů nebo zaměřeno na určité definované jevy (např. deformalizace, kolokvializace, ale naopak i specializace veřejného a mediálního vyjadřování). Možné je i srovnávání tuzemské situace s evropskými (světovými) trendy v užívání jazyka v médiích, resp. marketingu. Metodologie kombinuje přístupy jazykovědné, pragmalingvistické, diskurzivní a mediálněteoretické.

    Navrhovaná školitelka: PhDr. Tereza Klabíková Rábová, Ph.D., tereza.rabova@fsv.cuni.cz 
     

16. Vliv přesvědčování a komunikace při rozhodování o jídle 

    Cílem tohoto projektu je zjistit, jaké faktory ovlivňují krátkodobé a dlouhodobé preference lidí v jídle. Tento cíl lze naplnit zaměřením se na výzkum nabídky (komunikace restaurací, lifestylových časopisů nebo na sociálních sítích0) a poptávky (psychologické mechanismy, jak se rozhodujeme o jídle a jaké kontextové faktory hrají roli). Metodika projektu bude odpovídat zvolenému specifickému cíli, ale upřednostňuje se experimentální metodika. Podrobný cíl projektu musí být předem dohodnut se školitelem.

     Navrhovaný školitel: doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., petr.houdek@fsv.cuni.cz 
     

17. Umění přesvědčování a politické dovednosti: Vnitroorganizační studie

    The aim of this PhD position is to explore how history is constructed by communication on social media. Examples therefore could be narratives about historical facts or events (also anniversaries ofhistorical events), how they are constructed by different social groups and for which purpose different pictures of history are constructed. The research should focus on critical inquiry of online communication from an interdisciplinary perspective. Connected topics, such as how historical places that might have turned to museums or places of remembrance use social media to promote their messages, will also be considered.

    Proposed supervisor: Christine Trültzsch-Wijnen, christine.trultzsch-wijnen@fsv.cuni.cz 
    ​​​​​​

18. Constructing history on social media 

    The aim of this PhD position is to explore how history is constructed by communication on social media. Examples therefore could be narratives about historical facts or events (also anniversaries ofhistorical events), how they are constructed by different social groups and for which purpose different pictures of history are constructed. The research should focus on critical inquiry of online communication from an interdisciplinary perspective. Connected topics, such as how historical places that might have turned to museums or places of remembrance use social media to promote their messages, will also be considered.

    Proposed supervisor: Christine Trültzsch-Wijnen, christine.trultzsch-wijnen@fsv.cuni.cz 
     

19. Parenting in a digital environment 

    The aim of this PhD position consists of research on how parents use digital media for their parenting activities. This could include research on formal or informal digital parent networks, on parent influencers, or on how different kinds of parenting advice found online is used by mothers and fathers. The project should be routed in the field of audience research but also be open for other theoretical and methodological perspectives on the phenomenon of parenting and the integration of digital media in daily life contexts.

    Proposed supervisor: Christine Trültzsch-Wijnen, christine.trultzsch-wijnen@fsv.cuni.cz