Projekty disertační práce 2024

Projekt disertační práce představuje výzkumnou oblast, jíž se uchazeč chce v případě svého přijetí do doktorského studia zabývat. Na základě projektu určuje oborová rada školitele přijatých uchazečů. V případě přijetí také projekt slouží jako základ pro vypracování individuálního studijního plánu doktoranda.

Uchazeči se mohou hlásit i se svými vlastními projekty, které jsou odlišné od poptávaných témat. Je však zapotřebí je prodiskutovat s potenciálním školitelem/školitelkou. Uchazeči by se měli také ujistit, že v případě úspěchu u přijímacích zkoušek budou školitelem/školitelkou vedeni. Uchazeč by měl mít na mysli, že se téma musí shodovat s výzkumným zaměřením institutu.

• V motivačním dopise prosím uveďte zájem o konkrétní doktorský projekt a jeho podrobnější rozpracování.
• V případě doplňujících dotazů se prosím obraťte na Centrum doktorských studií cds.iksz@fsv.cuni.cz.
• Dotazy týkající se konkrétních doktorských projektů směřujte přímo na příslušného školitele.
• Kompletní informace včetně odkazu na online přihlášku naleznete zde a zde.
• Šablona pro projekt disertační práce ke stažení.

Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze hledá kandidáty a kandidátky pro následující projekty doktorského studia v rámci českojazyčného doktorského programu Mediální studia (každý projekt bude podpořen stipendiem):

1. Česká média a feminismus

Doktorská práce by měla navazovat na moji docentskou práci, která vznikla na FSV v r. 2003. Měla by pokračovat tam, kde moje výzkumy končily. Vznik a vývoj feministického hnutí je tedy možné pojednat jen stručně a více se zaměřit na dobový kontext a pojetí feminismus v novém období – 2000 – 2023. Práce by měla obsahovat analýzu současného stavu, mezi výzkumné otázky by patřila např. ta, zda pod vlivem genderových studií (Praha, Brno) došlo k posunu na vedoucích postech v médiích. Shrnut by byl stav bádání a představena metodologie. Jádro práce by bylo založeno na recepci vybraných médií zkoumaného období, jejich analýze a zodpovězení výzkumných otázek.

Navrhovaná školitelka: doc. PhDr. Barbora Osvaldová, barbora.osvaldova@fsv.cuni.cz  

2. Bulvární média a jejich společenský význam se zaměřením na českou mediální scénu

Bulvární média hrají v současné době výraznou roli při participaci tzv. skutečnosti. Podle ABC ČR (Audit Bureau of Circulations: Kancelář ověřování nákladu tisku) sice jejich náklad klesá, ale stejně patří k nejčtenějším printům současnosti. Předkládaná práce by měla zkoumat jak aspekt psychologický, tak sociologický; výzkum by se tedy měl zaměřit nejen na stránku žurnalistickou (žánrová podoba, grafická podoba, používaný jazyk), ale také na tyto výše zmíněné stránky. Text by se měl opírat o současný stav výzkumu v této oblasti. Jádro práce by bylo založeno na recepci vybraných médií zvoleného zkoumaného období, jejich analýze a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz.

Navrhovaná školitelka: doc. PhDr. Barbora Osvaldová, barbora.osvaldova@fsv.cuni.cz  

3. Postavení novináře v Česko(slovensku) 80./90. letech 20. století

Projekt je zaměřen na roli novináře ve společnosti ve dvou dekádách před a po společenské změně v roce 1989. Spolu s prohlubujícím se zájmem historiků o konceptualizaci 80. let a pozdní normalizaci by oblast komunikačních studií měla nabídnou ucelenou či alespoň dílčí konceptualizaci role novináře v 80. letech a době takzvané přestavby. Stejně tak již může být předmětem historizace vývoj žurnalistické profese po společenské změně v 90. letech. Cílem práce by měl být výzkum proměny limitů a podmínek novinářské práce v 80. či 90. letech v rámci profese, jednotlivých médiích či státní tiskové a mediální politiky. Práce by nejen měla přispět k objasnění proměny práce novinářů ve významném zlomovém úseku historie česko(slovenské) žurnalistiky. Metodou mohou být obsahové analýzy dobových médií, historické metody při průzkumu archivních dokumentů či rozhovory s tehdejšími novináři.

Navrhovaný školitel: Mgr. David Klimeš, Ph.D., david.klimes@fsv.cuni.cz 

4. Metriky hodnocení médií v Česku a ve světě

Projekt se zaměřuje na rychle se rozvíjející obor vyhodnocování médií dle různých metrik. Jedná se o reakci na demokratizaci mediální krajiny s nástupem online médií a potřebu rozřazovat velké množství médií dle různých preferencí. Zájem o tyto nástroje mají různé agregátní platformy od sociálních sítí po prodejce online reklamy, kteří chtějí mít přehled, s jakým obsahem jsou spojováni. Zároveň jde o výrazný předmět zájmu komunikačních studií, jakým způsobem lze (ne)omezovat mediální obsahy, které se normativně považují za konspirační, dezinformační, misinformační, „hate speech“, „junk news atd. Práce by měla přispět k porozumění trendů ve vývoji metrik hodnocení médií v Česku a zahraničí. Výstupem by mělo být z pohledu komunikačních studií konceptualizovat přínosy a nevýhody jednotlivých typů metrik.

Navrhovaný školitel: Mgr. David Klimeš, Ph.D., david.klimes@fsv.cuni.cz 

5. Český mediální systém ve čtvrtém věku politické komunikace

Jakkoliv se po svém zveřejnění staly „tři věky“ (Blumler, Kavanagh 1999) východiskem pro periodizaci vývoje politické komunikace a „tři modely“ (Hallin, Mancini 2004) základem pro systémově-komparativní uvažování o vztahu média-politika (a svou výsadní roli si udržují dodnes), hned následující roky přinesly řadu pokusů o jejich revizi a doplnění (ať již analytických dimenzí, nebo původně opomenutých regionů, vč. CEE). Po dvou dekádách pak vyvstala pro mediální studia nutnost jak syntetizovat dílčí poznatky o žitém „čtvrtém věku“ politické komunikace, tak i radikálně přehodnotit (zejm. zohledněním role „nových“ a síťových médií) uvažování o vztahu média-politika (a následné vytváření modelů). Cílem projektu bude k tomuto úsilí přispět českým příspěvkem: v teoretické části by disertační práce měla zpracovat nejaktuálnější poznatky obou výše jmenovaných oblastí, v empirické pak vytvořit aktuální detailní popis/model českého mediálního systému (vč. normativních aspektů). Postup/metody: Rešerše - sekundární analýza dat (příp. rozhovory) – klastrová komparativní analýza.

Navrhovaný školitel: PhDr. Jan Křeček, Ph.D., email: jan.krecek@fsv.cuni.cz

6. Novinář Václav Burian a jeho doba

Předčasně završená životní dráha olomouckého novináře, překladatele a básníka Václava Buriana (1959–2014) a jeho dílo vybízejí ke zmapování a analýze. Počátkem osmdesátých let spoluzakládal samizdatový literární časopis Ječmínek vycházející následně až do roku 1987. Ten do značné míry vzešel z étosu olomoucké samizdatové edice Texty přátel založené již roku 1971. V devadesátých letech působil Burian v Hanáckých novinách a pomáchal transformovat časopis Scriptum (1991–2000) a roku 2003 s kolegou Tomášem Tichákem převzal vedení původně exilového časopisu Listy a definitivně tak překročil regionální úroveň svého působení. Disertační práce by měla podrobit zkoumání tři desetiletí intenzivní novinářské činnosti jedné osobnosti (samizdat, devadesátá léta, první dekáda 21. století) a zahrnout ji do širšího dobového kontextu s jeho proměnami.

Navrhovaný školitel: doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D., radek.maly@fsv.cuni.cz
 

7. Sto let mediální reflexe Franze Kafky a jeho díla

V roce 2024 uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky, jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století. Toto výročí vybízí k prozkoumání toho, jak byla osobnost tohoto spisovatele česko-německo- židovského původu včetně jeho znepokojivého díla přijímána v českých médiích. Disertační práce by se měla zaměřit na sledování proměn českého mediálního obrazu Franze Kafky a jeho díla a jejich vyhodnocení – nabízí se dnes, po obdobích fašistické a komunistické diktatury, u spisovatele, jehož vstup do literatury i jeho posmrtné vnímání zásadním způsobem ovlivnil jiný spisovatel (Max Brod), možnost pokud možno objektivního pohledu? Nebo je mediální obraz Franze Kafky stále deformován mimokulturními faktory?

Navrhovaný školitel: doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D., radek.maly@fsv.cuni.cz 

8. Kritická recepce literatury pro děti a mládež v českých literárních časopisech po roce 1989

Politický převrat roku 1989 s sebou přinesl společensko-ekonomické změny, které měly výrazný dopad nejen na vydávání literatury pro děti a mládež, ale také na její kritickou a mediální recepci. Specializovaný časopis Zlatý máj vycházející od roku 1956 přestává vycházet roku 1997 a jeho pozici spíše symbolicky přejímá jako jediný časopis tohoto typu brněnské Ladění, který ovšem zaniká roku 2011. Výzkum by měl analyzovat, jak v daných situacích reagují ostatní tištěné literární časopisy celostátního dopadu (Host, Tvar) i jiné a jak se situace kolem sledování a kritické recepce literatury pro děti a mládež ve veřejném prostoru vyvíjí v následujících letech až do roku 2020.

Navrhovaný školitel: doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D., radek.maly@fsv.cuni.cz 

9. Periferní aktéři v žurnalistice

Periferní aktéři v žurnalistice nejsou novým fenoménem, ale zatím převážně neprobádaným. Zatímco definice žurnalistů v mainstreamovém, centrálním pojetí, je do jisté míry jasnější a hranice kolem ní je možné nakreslit, na periferiích – tematických, geografických, mediatypových – se chápání aktérů v žurnalistice poněkud rozplývá. Cílem doktorského projektu by mělo být na základě výběru konkrétního typu periferních aktérů v žurnalistice (od kulturních redaktorů, přes lokální novináře, až po iniciátory online startup novinářských projektů) vymezit hranice jejich existence v novinářském poli; nabídnout vhled do jejich praxí a kultur; případně zmapovat vztah žurnalistických center a periferií. Studující může k naplňování cíle směřovat především za využití kvalitativních/etnografických nebo smíšených metod a může navazovat na probíhající výzkumné projekty školitelky a existující data na toto téma.

Navrhovaná školitelka: doc. Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D., email: cisarova@fss.muni.cz

10. Mediální konstrukce hrozeb ve zpravodajství o pandemii covid-19

Projekt vychází z předpokladu, že zpravodajská média hrají významnou roli v procesech politické instrumentalizace hrozeb. Projekt by měl být zaměřen na zkoumání projevů sekuritizace a způsobů komunikace rizik ve zpravodajství o pandemii onemocnění covid-19. Pozornost může být soustředěna na aspekty zpravodajství, které konstruují covid-19 jako bezpečnostní problém a napomáhají (de)legitimizovat jednání politických aktérů. Teoreticky by projekt měl vycházet z (jedné či kombinace více) oblastí: teorie sekuritizace (tzv. kodaňská škola), teorie morálních panik, mediální konstrukce hrozeb, koncept nastolování agendy, budování mediální agendy či teorie rámcování. Výzkum bude proveden pomocí obsahové analýzy a výzkumná strategie by měla kombinovat kvantitativní a kvalitativní analytické metody.

Navrhovaný školitel: PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D., email: vlastimil.necas@fsv.cuni.cz 

11. Umění přesvědčování a politické dovednosti: Intraorganizační studie

Disertační projekt se týká výzkumu přesvědčování v rámci organizací (a obecně skupin lidí). Cílem výzkumu je identifikace faktorů organizační politiky - na úrovni jednotlivce i organizace -, které brání implementaci opatření, které mohou zvýšit efektivnost, etičnost či 

udržitelnost organizace (či jiné prosociální cíle). Následně bude cílem navrhnout intervence, které by efektivní politické schopnosti zvýšily. Preferovanou metodologií jsou laboratorní experimenty, nicméně lze využít i jiné přístupy.

Navrhovaný školitel: doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., email: petr.houdek@fsv.cuni.cz

 

12. Kam fakta vedou imaginaci: pohled tvůrců dětské nonfikce

V diskusích o tom, jak čtení rozvíjí imaginaci, se vyzdvihuje většinou beletrie, zatímco volnočasová nonfikce bývá vnímána spíše jako prostý zdroj fakt. Tomu odpovídá i dnes již klasické dělení způsobů čtení na „estetické“ vs. „eferentní“ (Rosenblatt, 1978). V současnosti však pozorujeme globální rozmach a zároveň nebývalé žánrové rozvolnění dětské nonfikce. Projekt WONDRE (Ways of imagining in children’s lives with information texts, 2024-2029) bude mj. zkoumat, jak děti nonfikční texty prožívají a jaké další praktiky se pro ně váží k tématům a informacím, jež si samy vyberou. Vypisovaná doktorská práce toto dětské hledisko doplní hlediskem knižních tvůrců, případně i vydavatelů. Doktorand/ka navrhne a provede převážně kvalitativní výzkum s těmito dospělými „gatekeepery“, jehož nutnou součástí budou hloubkové rozhovory o tvůrčím procesu a očekávaných účincích nonfikce na děti a jejich imaginaci. Ucházet se mohou empiricky zaměření absolventi různých oborů, např. sociologie, mediální studia, literatura/estetika či pedagogika.

POZOR (platí pouze pro tuto vypisovanou práci): Disertace bude náplní plně placené pozice vědeckého pracovníka/pracovnice. Očekává se tedy stoprocentní časové a mentální nasazení pro výzkumnou činnost v rámci projektu, a to i nad rámec vlastního disertačního záměru, a těsná koordinace s ostatními členy projektového týmu. Komunikačním jazykem projektu i vědeckých výstupů je angličtina.

Základní informace o projektu WONDRE a odkazy na související zdroje jsou k nalezení zde.

Školitelka: Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D., email: anezka.kuzmicova@fsv.cuni.cz