Extrémní počasí samo o sobě nestačí. Pro podporu klimatických opatření je klíčové, zda lidé chápou jeho původ, ukazuje studie v Nature Climate Change

Mohlo by se zdát, že země, které často čelí extrémnímu počasí jako povodně nebo požáry, automaticky vykazují vyšší veřejnou podporu klimatických politik. Nová mezinárodní studie v rámci projektu TISP, na níž se podílely i výzkumnice Tereza Klabíková Rábová a Karolína Pštross z IKSŽ FSV UK, však ukazuje, že rozhodujícím faktorem je to, zda si občané tyto události spojují se změnou klimatu. Výzkum byl publikován jako open-access v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change ze série odborných publikací Nature.

Studie „Extreme weather event attribution predicts climate policy support across the world“, vedená Viktorií Colognou (Harvard University, ETH Curych) a Nielsem G. Medem (Univerzita v Curychu), oslovila téměř 72 000 respondentů v 68 zemích světa s dotazem, zda věří, že změna klimatu v poslední dekádě ovlivnila výskyt extrémních jevů, jako jsou vlny veder, požáry nebo povodně. Cologna a Mede poté zkombinovali výsledky dotazníkového šetření s globálními daty o extrémních projevech počasí na úrovni jednotlivých států, která připravil tým klimatologů z ETH Curych.

Ve všech zkoumaných zemích lidé vnímají poměrně silně spojitost mezi změnou klimatu a extrémními projevy počasí. Zároveň většina veřejnosti podporuje klimatická opatření, i když míra podpory se liší podle konkrétní politiky a země. Například Česká republika se umístila na posledním místě ze všech zemí, pokud jde o veřejnou podporu zavedení daně z potravin jako klimatického opatření, a na předposledním místě v podpoře daně z pohonných hmot. Podpora ostatních klimatických politik byla však mezi Čechy relativně vysoká, což odpovídá výsledkům ve většině dalších zemích zapojených do studie. To naznačuje, že lidé v České republice obecně neodmítají klimatická opatření, ale jsou kritičtí vůči daním na uhlíkově náročné potraviny a paliva – pravděpodobně kvůli jejich dopadu na rozpočty domácností.

Klíčovým zjištěním je, že přesvědčení, že změna klimatu v posledních desetiletích ovlivnila extrémní počasí, významně předpovídá podporu klimatických opatření. Naopak vyšší podíl obyvatel vystavených těmto jevům obecně nesouvisí se silnější podporou politik na ochranu klimatu. Výjimkou jsou požáry, u nichž vyšší míra vystavení na úrovni státu souvisela s vyšší podporou daných politik – což odpovídá i závěrům předchozích výzkumů. V souladu s tím Česká republika, která v červenci a srpnu 2022 zažila rozsáhlé lesní požáry v Národním Parku České Švýcarsko, vykazovala relativně vyšší podporu politik zaměřených na ochranu lesů a půdy.

Autoři a autorky docházejí k závěru, že zdůrazňovat spojitosti mezi změnou klimatu a extrémními událostmi může pomoci zvýšit veřejnou podporu klimatických opatření. Ačkoliv je zapotřebí dalších experimentálních studií k potvrzení tohoto efektu, výskyt extrémních událostí – jako jsou nedávné vlny veder v mnoha zemích – nabízí klimatické komunikaci jedinečnou příležitost posílit povědomí veřejnosti o zásadních souvislostech.