GAUK

Kateřina Turková

This project is aimed at exploring the communication of Czech athletes on social media, with a focus on the commercialization of sport in this area. The purpose of the project is to analyze the mentioned phenomena from the perspective of athletes communicating on social networking sites, and from the perspective of fans receiving messages of the commercial character. Although studies dealing with this phenomenon have been realized in other countries, there has not yet been done similar and this complex investigation in the Czech Republic. It is clear that the commercialization of sport through social media in the context of sports communication as a whole is a topic of current interest. Exploring it will be beneficial and will expand the number of studies of the phenomenon. It will also help detect the regional specifics of sports communication and commercialization of sport through social media.

Anna Zunová

Projekt se zaměřuje na výzkum hodnot a přístupů studentů žurnalistiky k novinářské etice. Hlavním cílem práce je sběr dat, která po vyhodnocení přinesou informace o tom, jak (pokud vůbec) se liší etické přístupy k novinářské profesi u studentů v České republice a v USA. Výzkum proběhne převážně dotazníkovou metodou, kdy jako respondenti budou využiti studenti žurnalistiky třech českých vysokých škol (Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci) a třech vysokých škol v USA. 

Podle současných předpokladů bude jednou z nich University of Richmnond ve Virginii, kde držitelka grantu v rámci studijního výjezdu strávila zimní semestr v roce 2016 a kde etiku sama studovala. Další dvě školy budou z ekonomických důvodů lokalizované taktéž na východním pobřeží, konkrétně se pak bude nejspíše jednat o Columbia Univerzity ve státě New York a Temple Univerzity v Pensylvánii, kde autorka projektu stráví letní (resp. jarní) semestr v roce 2019. Obě školy byly zvoleny pro dobrou pověst žurnalistických programů. 

Doplněn o data získaná na základě zorganizovaných „Focus Groups“ se studenty, hloubkových rozhovorů s vyučujícími novinářské etiky a důkladné analýzy jednotlivých sylabů, klade si výzkum za cíl podat ucelený vhled do tematiky novinářské etiky v digitální éře a přinést srovnání výukových přístupů a názorů studentů ve dvou zmiňovaných zemích.

Petra Jansa

Cílem projektu je detailně prozkoumat sociální a kulturní roli festivalu v současné městské společnosti, a to skrze výzkum mediálních a osobních narativů (media and personal narratives) a měnící se rytmus města. Výzkum, modelovaný jako případová studie bývalého hornického a současně industriálního města Ostravy a festivalu Colours of Ostrava, zjišťuje jak festival udržuje, posiluje a/nebo transformuje sociální a kulturní kapitál města, jeho image a identitu místních obyvatel. 

Lucia Osvaldová, Peter Hanák

Projekt je zameraný na výskum premien médií, mediálneho systému a mediálnej politiky (vzťahu moci a médií) v rokoch 1989 až 1994 na územiach dnešnej Českej republiky a Slovenskej republiky. Na základne kvalitatívnych, hĺbkových rozhovorov s pamätníkmi (novinármi aj predstaviteľmi moci) má priniesť hlbší vhľad do tohto turbulentného obdobia komplexnej premeny mediálneho systému. Zaoberá sa praktickými dôsledkami zmeny pohľadu na slobodu prejavu po zmene politického režimu, porovnáva jej uplatňovanie v médiách pred revolúciou a po nej. Nezostáva len na úrovni pohľadu na médiá zvonka, na počet periodík, zmeny zákonov a podobne, ale ide do hĺbky, na úroveň diania v jednotlivých redakciách na základe 22 hĺbkových rozhovorov. Tým má prispieť k lepšiemu pochopeniu zmien, ktoré sa odohrali a k reflexii ich dôsledkov na základe konkrétnych skúseností insiderov. Publikačné výstupy projektu majú za cieľ prispieť k rozšíreniu poznania o procese transformácie, o dejinách médií na území ČR a SR.

Marta Chladová

Projekt se zabývá v českém prostředí málo probádanou problematikou působení žen ve sportovní žurnalistice. Svým tematickým zaměřením je rozkročen mezi gender studies, sociologii, žurnalistiku a mediální studia. Hlavním cílem projektu je přispět k probíhající diskuzi o sportovní žurnalistice, přičemž se řešitelský tým zaměří na profesní sebepojetí sportovních novinářek s důrazem na genderové aspekty a další specifické charakteristiky práce ve sportovní redakci včetně zohlednění mužské i ženské perspektivy. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup ke sběru a analýze dat, který bude probíhat formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými novinářkami a novináři sportovních rubrik různých typů médií. Mezi sledovaná témata bude patřit mimo jiné postavení žen ve sportovní redakci, výběr sportovní specializace, specifika práce novinářek se zdroji, profesní hodnoty a motivace sportovních novinářek, vnímání pozitivních a negativních aspektů práce ve sportovní redakci a vnímání případných předsudků nebo jiných bariér, které mohou ovlivňovat práci.

Jan Zápotocký

Projekt zkoumá charakter komunikační strategie vybraných politických aktérů v nových médiích optikou rituálního modelu komunikace. Dosavadní výzkumy se věnují především otázce využití nových médií jako prostředku politické mobilizace, zvláště v rámci volební kampaně, a nepokrývají tak dostatečně i jiné aspekty komunikace politických aktérů v nových médiích. Projekt si všímá dlouhodobého trendu nahrazování hlubších politických témat a prostoru pro politickou diskuzi v nových médiích pouhými performativními akty, jež činí z politické komunikace emocionálně příznačný rituál mezi politickým aktérem a jeho příznivci či odpůrci. Tuto proměnu přitom projekt zkoumá nejen ze strany vysilatelů, tedy politických aktérů, ale i příjemců sdělení, a to i s ohledem na aktuální trendy politické participace (například tzv. clicktivism či slacktivism). Nedílnou součástí projektu je odpověď na otázku, do jaké míry tento obsahový posun v politické komunikaci ovlivňuje adopci nových médií politickými aktéry, a tedy do jaké míry se jejich dramatická performace v nových médiích, konkretizovaná například rychlostí přijetí moderních trendů typu selfies, meme či šíření virálních videí, stává přirozenou extenzí jejich osobnosti.

Martina Topinková

Smyslem projektu je dopodrobna vyzkoumat sílu a efektivitu fotožurnalismu, obzvláště kriticky zhodnotit roli emocionálních reakcí a pocitů při vnímání vizuálních informací v médiích, respektive novinářských fotografií. V digitální éře, kdy po tzv. obratu k obrazu čelíme rapidnímu nárůstu vizuálních podnětů, je téma čím dál důležitější.

Výzkumné otázky jsou následující:

VO1: Jaká je role emocionálních reakcí a pocitů při vnímání novinářských fotografií?

VO2: Jak je narůstající důvěra ve vizuální informace v mediální produkci v digitální éře spojena s emocionální odezvou příjemců médií?

VO3: Jaké jsou důsledky vnímání novinářských fotografií skrze emoce a pocity?

VO4: Jsou novinářské fotografie pro příjemce médií zdrojem rozptýlení právě z důvodu apelu na emoce?

Jedná se o interdisciplinární výzkum, jenž kombinuje dvě kvalitativní metody: hloubkové rozhovory a ohniskové skupiny. Na základě dat z hloubkových rozhovorů s odborníky z různých oblastí (fotožurnalismus, vizuální komunikace, vizuální kultura, vizuální sociologie, sociologie emocí, mediální gramotnost, neurověda, sociální biologie, psychologie, sociální psychologie) a dat z ohniskových skupin s příjemci médií budou metodou indukce nalezeny společné charakteristiky daného tématu, které tématu dodají kontext a zasadí je do relevantních souvislostí.

Peter Hanák, David Chudoba

V projekte ide o porovnávaciu analýzu prístupu členských štátov Európskej únie k regulácii médií. Porovnáva sa mediálne právo štátov EU 28, konkrétne rozdiely a podobnosti v regulácii vlastníctva médií, vyváženosti a objektivity, trestnosti ohovárania a hanobenia štátu, jeho symbolov alebo predstaviteľov, opravy, odpovede a práva na informácie. Projekt tiež skúma povinnosť používať štátny jazyk a štátnu podporu tlače (dotácie a daňové úľavy). Na základe zistení z výskumu sa štáty zaraďujú do kategórií na základe ich prístupu k regulácii médií. Zistenia sa konfrontujú najmä s teóriou mediálnych systémov Hallina a Manciniho (2004) a ich modelom troch rôznych európskych (resp. západných) mediálnych systémov (anglo-americký liberálny, severo-stredoeurópsky demokraticko-korporativistický a južanský polarizovane-pluralitný). Výsledkom výskumu sú teda mapy štátov, rozdelených do modelov podľa prístupu k regulácii jednotlivých inštitútov mediálneho práva, a následne model postavený na základe spôsobu a rozsahu zásahov štátov EU 28 do medií všeobecne.

Zuzana Karasčáková

Projekt si kladie za cieľ komentovať použitie Twitteru v novinárskej praxi a skúmať to, ako žurnalisti transformujú Twitter a tiež to, ako prispievanie na Twitter mení podobu žurnalistiky. Cieľom je hľadanie vzorcov ich komunikačného správania - či sú v rámci diskusií na Twitteri aktívni, a okrem prispievania vlastnými tweetmi využívajú aj metaaktivity akými sú „retweetovanie“ (preposielanie príspevkov iných užívateľov), favorizovanie (obdoba funkcie „like“ na Facebooku), alebo „reply“ (dialogická forma komunikácie na Twitteri). Ďalšia časť výskumu sa orientuje na ich iné aktivity, akými sú použitie hashtagov, pripájanie audiovizuálneho materiálu, odkazovanie na oficiálne zdroje, či už materské médium, alebo aj konkurenčné webstránky a takisto odkazovanie na neoficiálne zdroje – blogy či facebookové profily. Pološtruktúrované hĺbkové rozhovory s českými novinármi osvetlia názorovú klímu profesionálov, ktorých sa zvýšená popularita sociálnych sietí značne dotýka v ich každodennej práci. Výskum reflektuje integráciu danej platformy do novinárskych rutín.

Daniel Aplt

Grantová práce by měla být komplexní historickou analýzou s ambicí v širší perspektivě popsat roli časopisů pro děti a mládež v propagandistickém snažení komunistického režimu v počátečním období jeho existence. Podobu periodik určených dětským čtenářům zasadím do souvislostí s tehdy probíhajícími společenskými procesy, a to při maximální možné snaze o jejich pochopení v kontextu dobové situace. Budu sledovat vývoj dětských časopisů v souvislosti s vývojem politické výchovy dětí v prostředí školního vzdělávání a v oblasti mimoškolní výchovy. Popíšu roli masových organizací, orgánů státní správy a dalších institucí ovlivňujících v dané době vydávání dětského periodického tisku.